1 I stalo se vedlé reci Samuelovy všemu lidu Izraelskému. Nebo když vytáhl Izrael proti Filistinským k boji, a položili se pri Eben-Ezer, Filistinští pak položili se v Afeku;
2 A když se sšikovali Filistinští proti Izraelovi, a již se potýkali: poražen jest Izrael od Filistinských, tak že jich zbito v té bitve na poli takmer ctyri tisíce mužu.
3 I navrátil se lid do stanu, a rekli starší Izraelští: Proc nás dnes Hospodin porazil pred Filistinskými? Vezmeme k sobe z Sílo truhlu smlouvy Hospodinovy, at prijde mezi nás, a vysvobodí nás z rukou neprátel našich.
4 Poslal tedy lid do Sílo, a vzali odtud truhlu smlouvy Hospodina zástupu, sedícího na cherubínech. Byli také tam dva synové Elí s truhlou smlouvy Boží, Ofni a Fínes.
5 Když pak prinesena byla truhla smlouvy Hospodinovy do vojska, zkrikl všecken Izrael s velikým plésáním, až zeme vznela.
6 Uslyševše pak Filistinští hluk plésání, rekli: Jaký jest to hlas výskání velikého tohoto v vojšte Hebrejském? I poznali, že truhla Hospodinova prišla do vojska.
7 Protož báli se Filistinští, když praveno bylo: Prišel Buh do vojska jejich; a rekli: Beda nám, nebo nebylo prvé nic k tomu podobného.
8 Beda nám! Kdo nás vysvobodí z ruky tech bohu silných? Tit jsou bohové, kteríž zbili Egypt všelikou ranou i na poušti.
9 Posilnte se a budte muži, ó Filistinští, abyste nesloužili tem Hebrejským, jako oni sloužili vám; budtež tedy muži a bojujte.
10 Bojovali tedy Filistinští, a poražen jest Izrael, a utíkali jeden každý do stanu svého. I byla ta porážka veliká velmi, nebo padlo z Izraele tridceti tisíc peších;
11 Také truhla Boží vzata, a dva synové Elí zabiti, Ofni a Fínes.
12 Beže pak jeden Beniaminský z bitvy, prišel do Sílo téhož dne, maje roucho roztržené a hlavu prstí posypanou.
13 Prišel tedy, a aj, Elí sedel na stolici pri ceste, hlede, nebo srdce jeho lekalo se za truhlu Boží; a když všel muž ten, a oznámil v meste, kvílilo všecko mesto.
14 A uslyšev Elí hlas kriku toho, rekl: Jaký jest to hlas hrmotu tohoto? Muž pak ten pospíchaje, pribehl, aby oznámil Elí.
15 (A byl Elí v devadesáti a osmi letech; oci také jeho byly již pošly, a nemohl videti.)
16 I rekl muž ten k Elí: Já jdu z bitvy, z bitvy zajisté utekl jsem dnes. I dí jemu on: Co se tam stalo, muj synu?
17 Odpovedel ten posel a rekl: Utekl Izrael pred Filistinskými, také i porážka veliká stala se v lidu, ano i oba synové tvoji zabiti jsou, Ofni a Fínes, a truhla Boží jest vzata.
18 I stalo se, že jakž jmenoval truhlu Boží, spadl Elí s stolice nazpet pri úhlu brány, a tak zlomiv šíji, umrel; nebo byl muž starý a težký. On soudil Izraele ctyridceti let.
19 Nevesta pak jeho, manželka Fínesova, jsuc tehotná a blízká porodu, uslyševši také tu povest, že by truhla Boží vzata byla, a že umrel tchán její i muž její, sklonila se a porodila; nebo se oborily na ni úzkosti její.
20 A v ten cas, když ona umírala, rekly, kteréž stály pri ní: Neboj se, však jsi porodila syna. Kteráž nic neodpovedela, aniž toho pripustila k srdci svému.
21 I nazvala díte Ichabod, rkuci: Prestehovala se sláva z Izraele; proto že vzata byla truhla Boží, a umrel tchán i muž její.
22 Protož rekla: Prestehovala se sláva z Izraele, nebo vzata jest truhla Boží.