1 A umíniv Šalomoun staveti dum jménu Hospodinovu, a dum svuj královský,
2 Odectl Šalomoun sedmdesát tisíc nosicu a osmdesát tisíc tech, kteríž tesali na hore, a úredníku nad nimi tri tisíce a šest set.
3 Poslal také Šalomoun k Chíramovi králi Tyrskému, rka: Jakž jsi se choval k Davidovi otci mému, posílaje mu dríví cedrové, aby sobe stavel dum k bydlení, tak cin i mne.
4 Nebo aj, já staveti chci dum jménu Hospodina Boha svého, aby posvecen byl jemu k tomu, aby se pred ním kadilo vonnými vecmi, a k ustavicnému predkládání chlebu, i k zápalným obetem, ranním i vecerním, ve dny sobotní a novomesícné, i na slavnosti Hospodina Boha našeho, což v Izraeli na veky trvati má.
5 Dum pak, kterýž staveti chci, veliký býti má; nebo Buh náš vetší jest nade všecky bohy.
6 Ac kdo jest, ješto by mohl dum jemu vystaveti, ponevadž ho nebe i nebesa nebes obsáhnouti nemohou? Ano i já kdo jsem, abych jemu dum vystaveti mel, než toliko k tomu, aby se kadilo pred ním? [2]
7 Protož nyní pošli mi muže umelého, kterýž by umel delati na zlate, na stríbre, na medi, na železe, i z zlatohlavu a z cervce, a z postavce modrého, a kterýž by umel rezati rezby s jinými umelými, kteríž jsou u mne v Judstvu a v Jeruzaléme, kteréž zjednal David otec muj.
8 Pres to pošli mi také dríví cedrového a jedlového, a algumim z Libánu; nebo vím, že služebníci tvoji umejí sekati dríví Libánské. A hle, služebníci moji budou s služebníky tvými,
9 Aby mi pripravili dostatek dríví; nebo dum, kterýž já staveti chci, veliký býti má a slavný.
10 A aj, dám na delníky, kteríž sekati mají dríví, pšenice semlené služebníkum tvým dvadcet tisíc mer, a dvadcet tisíc mer jecmene, a dvadcet tisíc lák vína, a dvadcet tisíc tun oleje.
11 I odpovedel Chíram král Tyrský psáním, kteréž poslal k Šalomounovi: Jiste, žet miluje Hospodin lid svuj, protož te ustanovil nad nimi za krále.
12 Rekl dále Chíram: Požehnaný Hospodin Buh Izraelský, kterýž ucinil nebe i zemi, a kterýž dal králi Davidovi syna moudrého, umelého, rozumného a opatrného, aby vystavel dum Hospodinu a dum svuj královský. [1]
13 Protož posílámt ted muže moudrého, umelého a opatrného, kterýž byl u Chírama otce mého,
14 Syna jedné ženy ze dcer Dan, otce pak mel Tyrského, kterýž umí delati na zlate, na stríbre, na medi, železe, kamení a na dríví, i z šarlatu, z postavce modrého, z kmentu a z cervce, tolikéž rezati všelijaké rezby, a vymysliti všelijaké dílo, kteréž dáno mu bude s moudrými tvými, a s moudrými pána mého Davida otce tvého.
15 Pšenice však toliko a jecmene, oleje a vína, což rekl pán muj, necht pošle služebníkum svým.
16 My pak nasekáme dríví z Libánu, což ho koli bude potrebí tobe, a priplavíme je tobe v vorích po mori k Joppe, a ty dáš je voziti do Jeruzaléma.
17 A tak sectl Šalomoun všecky cizozemce, kteríž byli v zemi Izraelské po sectení tom, kterýmž sectl je David otec jeho, a nalezeno jich sto a padesát tisíc, tri tisíce a šest set.
18 I vybral z nich sedmdesát tisíc nosicu, a osmdesát tisíc tech, kteríž sekali na hore, tri pak tisíce a šest set úredníku, kteríž lid k dílu prídrželi.