1 Stalo se pak léta tretího Ozee syna Ela, krále Izraelského, kraloval Ezechiáš syn Achasa, krále Judského.
2 V petmecítma letech byl, když pocal kralovati, a dvadceti devet let kraloval v Jeruzaléme. Jméno matky jeho bylo Abi, dcera Zachariášova.
3 Ten cinil, což jest dobrého pred ocima Hospodinovýma, všecko tak, jakž cinil David otec jeho.
4 On zkazil výsosti a stroskotal obrazy, a háje posekal, a ztloukl hada medeného, jehož byl udelal Mojžíš; nebo až do tech dnu synové Izraelští kadívali jemu, a nazval jej Nechustam. [1] [2]
5 V Hospodinu Bohu Izraelském doufal, a nebylo po nem jemu rovného mezi všemi králi Judskými, i z tech, kteríž byli pred ním.
6 Nebo se prídržel Hospodina, aniž se uchýlil od neho, a ostríhal prikázaní jeho,kteráž byl prikázal Hospodin Mojžíšovi.
7 A byl Hospodin s ním; k cemuž se koli obrátil, štastne se mu vedlo. Zprotivil se pak králi Assyrskému, a nesloužil jemu.
8 On porazil Filistinské až do Gázy a koncin jeho, od veže strážných až do mesta hrazeného.
9 Stalo se pak léta ctvrtého krále Ezechiáše, (jenž byl sedmý rok Ozee syna Ela, krále Izraelského), vytáhl Salmanazar král Assyrský proti Samarí a oblehl ji.
10 I vzali ji pri konci léta tretího; léta šestého Ezechiášova, (jenž byl rok devátý Ozee krále Izraelského), vzata jest Samarí.
11 I zavedl král Assyrský Izraele do Assyrie, a osadil jej v Chelach a v Chabor pri potoku Gozan, a v mestech Médských,
12 Proto že neposlouchali hlasu Hospodina Boha svého, ale prestupovali smlouvu jeho, i všecko to, což prikázal Mojžíš služebník Hospodinuv, tak že ani poslechnouti ani ciniti nechteli.
13 Potom ctrnáctého léta krále Ezechiáše pritáhl Senacherib král Assyrský proti všechnem mestum Judským hrazeným, a zdobýval jich.
14 Tedy poslal Ezechiáš král Judský k králi Assyrskému do Lachis, rka: Zhrešilt jsem, odtáhni ode mne; cožkoli na mne vzložíš, ponesu. I uložil král Assyrský Ezechiášovi králi Judskému tri sta centnéru stríbra a tridceti centnéru zlata.
15 I dal Ezechiáš všecky peníze, kteréž jsou nalezeny v dome Hospodinove a v pokladích domu královského.
16 Toho casu obloupal Ezechiáš dvére chrámu Hospodinova, i sloupy, kteréž byl obložil Ezechiáš král Judský, a dal je králi Assyrskému.
17 A však poslal král Assyrský Tartana a Rabsara a Rabsace z Lachis k králi Ezechiášovi s vojskem velikým k Jeruzalému. Kteríž vytáhše, prijeli k Jeruzalému, a pritáhše, pritrhli a položili se u struhy rybníka horejšího, kteráž jest podlé cesty dlážené pri poli valchárovu.
18 A když volali na krále, vyšel k nim Eliakim syn Helkiášuv, kterýž byl správce domu, a Sobna písar, a Joach syn Azafuv kanclér.
19 I mluvil k nim Rabsace: Povezte medle Ezechiášovi: Toto praví král veliký, král Assyrský: Jakéž jest to doufání, na kterémž se zakládáš?
20 Mluvils, (ale slova rtu svých), že jest rady i síly k válce dosti. V kohož tedy nyní doufáš, že mi se protivíš?
21 Aj, nyní zpolehl jsi na hul trtinovou, a to ješte nalomenou, na Egypt, na niž zpodeprel-li by se kdo, pronikne ruku jeho a probodne ji. Takovýt jest Farao král Egyptský všechnem, kteríž doufají v neho.
22 Pakli mi díte: V Hospodina Boha svého doufáme: zdaliž on není ten, jehož Ezechiáš poboril výsosti i oltáre, a prikázal Judovi i Jeruzalému, rka: Pred tímto oltárem klaneti se budete v Jeruzaléme.
23 Nyní tedy, založ se medle se pánem mým, králem Assyrským, a dámt dva tisíce koní, budeš-li moci míti, kdo by na nich jeli?
24 I jakž bys tedy odolati mohl jednomu knížeti z nejmenších služebníku pána mého, ackoli máš doufání v Egyptu pro vozy a jezdce?
25 Presto, zdali bez Hospodina pritáhl jsem proti místu tomuto, abych je zkazil? Hospodin rekl mi: Táhni proti zemi té a zkaz ji.
26 I rekl Eliakim syn Helkiášuv a Sobna a Joach Rabsacovi: Mluv medle k služebníkum svým Syrsky, však rozumíme, a nemluv k nám Židovsky pred lidem tímto, kterýž jest na zdech.
27 I odpovedel jim Rabsace: Zdaliž ku pánu tvému a k tobe poslal mne pán muj, abych mluvil slova tato? Však k mužum tem, kteríž jsou na zdech, aby lejna svá jedli, a moc svuj spolu s vámi pili.
28 A tak stoje Rabsace , volal hlasem velikým, Židovsky mluve a rka: Slyšte slovo krále velikého, krále Assyrského.
29 Toto praví král: Necht vás nesvodí Ezechiáš, nebot nebude moci vás vysvoboditi z ruky mé.
30 A necht vám nevelí Ezechiáš doufati v Hospodina, rka: Zajisté vysvobodí nás Hospodin, a nebudet dáno mesto toto v ruku krále Assyrského.
31 Neposlouchejtež Ezechiáše, nebo takto praví král Assyrský: Ucinte se mnou smlouvu, a vyjdete ke mne, a jezte jeden každý z vinice své a z fíku svého, a píte jeden každý vodu z cisterny své,
32 Dokudž neprijdu a neprenesu vás do zeme podobné zemi vaší, do zeme úrodné, zeme chleba a vinic, zeme olivoví, oleje a medu, a budete živi a nezemrete. Neposlouchejtež Ezechiáše, nebot vás svodí, rka: Hospodin vysvobodí nás.
33 Zdaliž mohli vysvoboditi bohové národu jeden každý zemi svou z ruky krále Assyrského?
34 Kdež jsou bohové Emat a Arfad? Kde jsou bohové Sefarvaim, Ana a Ava? Zdaliž jsou vysvobodili Samarí z ruky mé?
35 Kterí jsou mezi všemi bohy tech zemí, ješto by vysvobodili zemi svou z ruky mé? Aby pak Hospodin vysvoboditi mohl Jeruzalém z ruky mé?
36 Lid pak mlcel, a neodpovedel mu žádného slova; nebo takové bylo rozkázaní královo, rkoucí: Neodpovídejte jemu.
37 Prišli tedy Eliakim syn Helkie, kterýž byl správcím domu, a Sobna písar, a Joach syn Azafuv kanclér k Ezechiášovi, majíce roucho roztržené, a oznámili jemu slova Rabsacova.