1 Rekl ješte Achitofel Absolonovi: Necht medle vyberu dvanácte tisíc mužu, abych vstana, honil Davida noci této.
2 A dostihna ho, dokudž jest ustalý a zemdlené má ruce, predesím jej, a utece všecken lid, kterýž jest s ním, i zamorduji krále samého.
3 A tak obrátím všecken lid k tobe; nebo jako bych je všecky obrátil, když zhyne ten muž, kteréhož ty hledáš. O lid ty se nic nestarej.
4 I líbila se ta rec Absolonovi i všechnem starším Izraelským.
5 A však rekl Absolon: Zavolej sem hned Chusai Architského, abychom slyšeli, co i on mluviti bude.
6 Když pak prišel Chusai k Absolonovi, mluvil k nemu Absolon, rka: Takto mluvil Achitofel. Máme-li uciniti vedlé reci jeho, cili nic? Povez ty.
7 Tedy rekl Chusai Absolonovi: Nenít dobrá rada, kterouž dal Achitofel nyní.
8 Dále mluvil Chusai: Ty víš o otci svém i mužích jeho, že jsou udatní, k tomu zjitrení na mysli, jako nedvedice osirelá v poli. Nadto otec tvuj jest muž válecný, kterýž nebude nocovati s lidem.
9 Nýbrž nyní spíše v záloze stojí v nejaké jeskyni, aneb v nekterém jiném míste. I stalo by se, jestliže by kterí padli z tech tvých pri zacátku, že každý, kdož by o tom uslyšel, rekl by: Stala se porážka v lidu, kterýž postoupil po Absolonovi.
10 A tak by i silných reku srdce, kteréž jest jako srdce lva, škodlive osláblo; nebo ví všecken Izrael, že jest zmužilý otec tvuj, a silní ti, kteríž jsou s ním.
11 Ale radím, abys, shromážde k sobe všecken Izrael od Dan až do Bersabé, kterýž v množství jest jako písek pri mori, ty sám životne vytáhl k boji.
12 A tak potáhneme proti nemu, na kterém by koli míste nalezen býti mohl, a pripadneme na nej, jako padá rosa na zemi; i nepozustanet z neho, totiž ze všech mužu, kteríž jsou pri nem, ani jednoho.
13 Jestliže by se pak shrnul do mesta, snesou všecken lid Izraelský k tomu mestu provazy, a vtrhneme je až do potoka, tak aby tam ani kaménka nebylo lze najíti.
14 I rekl Absolon a všickni muži Izraelští: Lepšít jest rada Chusai Architského, než rada Achitofelova. Hospodin zajisté to zpusobil, aby zrušena byla rada Achitofelova, kteráž sic dobrá byla, aby tak uvedl Hospodin na Absolona zlé veci.
15 Oznámil pak to Chusai Sádochovi a Abiatarovi knežím: Tak a tak radil Achitofel Absolonovi a starším Izraelským, ale já takto a takto jsem radil.
16 Nyní tedy pošlete rychle a oznamte Davidovi, rkouce: Nezustavej pres noc na rovinách poušte, ale preprav se bez meškání, aby snad nebyl sehlcen král i všecken lid, kterýž jest s ním.
17 Jonata pak a Achimaas stáli u studnice Rogel. I šla tam devecka a povedela jim, aby oni jdouce, oznámili to králi Davidovi; nebo nesmeli se ukázati aneb vjíti do mesta.
18 A však uzrel je služebník, a oznámil Absolonovi. Procež odšedše oba rychle, vešli do domu muže v Bahurim, kterýž mel studnici na dvore svém. I spustili se do ní.
19 A žena vzavši plachtu, rozestrela ji na vrch studnice, a nasypala na ni krup. A tak nebyla ta vec spatrína.
20 Nebo když prišli služebníci Absolonovi k žene do domu a rekli: Kde jest Achimaas a Jonata? odpovedela jim žena: Prešlit jsou ten potok. Hledavše tedy a nic nenalezše, navrátili se do Jeruzaléma.
21 A když oni odešli, tito vystoupivše z studnice, šli a oznámili králi Davidovi a rekli jemu: Vstante a prepravte se rychle pres vodu, nebo toto radil proti vám Achitofel.
22 Protož vstav David a všecken lid, kterýž byl s ním, prepravili se pres Jordán, prvé než se rozednilo; a nezustal ani jeden, ješto by se neprepravil pres Jordán.
23 Tedy Achitofel vida, že se nestalo vedlé rady jeho, osedlal osla, a vstav, odjel do domu svého, do mesta svého. A uciniv porízení v celedi své, obesil se a umrel; i pochován jest v hrobe otce svého.
24 David pak byl již prišel do Mahanaim, když se Absolon prepravil pres Jordán, on i všecken lid Izraelský s ním.
25 A tu ustanovil Absolon Amazu místo Joába nad vojskem. (Byl pak Amaza syn muže, jehož jméno bylo Jetra Izraelský, kterýž všel k Abigail dceri Náchas, sestre Sarvie matky Joábovy.)
26 I položil se Izrael a Absolon v zemi Galád.
27 Stalo se pak, když prišel David do Mahanaim, že Sobi syn Náchas z Rabbat synu Ammon, a Machir syn Amieluv z Lodebar, a Barzillai Galádský z Rogelim,
28 Luže, cíše a nádoby hlinené, též pšenice, jecmene, mouky, krup, bobu, šocovice a pražmy,
29 Ano i medu, másla a ovcí i syru kravských prinesli Davidovi a lidu, kterýž s ním byl, aby jedli. Nebo rekli: Lid ten jest hladovitý a ustalý, i žíznivý na té poušti.