1 Tehdy prišla všecka pokolení Izraelská k Davidovi do Hebronu, a mluvili, rkouce: Aj, my kost tvá a telo tvé jsme.
2 A predešlých casu, když byl Saul králem nad námi, ty jsi vyvodil i zase privodil lid Izraelský. A nadto rekl Hospodin tobe: Ty pásti budeš lid muj Izraelský, a ty budeš vývoda nad Izraelem.
3 Prišli také všickni starší Izraelští k králi do Hebronu, a ucinil s nimi král David smlouvu v Hebronu pred Hospodinem. I pomazali Davida za krále nad Izraelem. [1]
4 Ve tridcíti letech byl David, když pocal kralovati, a kraloval ctyridceti let.
5 V Hebronu kraloval nad Judou sedm let a šest mesícu, a v Jeruzaléme kraloval tridceti a tri léta nade vším Izraelem a Judou.
6 Táhl pak král s lidem svým k Jeruzalému proti Jebuzejskému, obyvateli té zeme; kterýž mluvil Davidovi, rka: Nevejdeš sem, lec odejmeš slepé a kulhavé, pravíce: Nevejdet sem David. [2]
7 A však vzal David hrad Sion, tot jest mesto Davidovo.
8 Nebo rekl David v ten den: Kdož by koli porazil Jebuzea, a zlezl by žlaby jeho, a pobil by ty slepé i chromé, kteréž má v nenávisti duše Davidova, knížetem bude. Protož pravili: Slepý a kulhavý nevejde do toho domu.
9 I bydlil David na tom hrade, a nazval jej mestem Davidovým; nebo vystavel je David vukol od Mello až do vnitrku.
10 A tak David cím dále tím více prospíval a rostl, Hospodin zajisté, Buh zástupu, byl s ním. [3]
11 Poslal také Chíram král Tyrský posly k Davidovi a dríví cedrového, i tesare, kameníky a zedníky umelé, kteríž vystaveli dum Davidovi.
12 I poznal David, že ho potvrdil Hospodin za krále nad Izraelem, a že zvýšil království jeho pro lid svuj Izraelský.
13 Nabral pak sobe David ješte více ženin i žen z Jeruzaléma, když byl prišel z Hebronu, a naplodilo se Davidovi ješte více synu a dcer.
14 A tato jsou jména tech, kteríž se jemu zrodili v Jeruzaléme: Sammua, Sobab, Nátan a Šalomoun;
15 Též Ibchar a Elisua, a Nefeg a Jafia;
16 A Elisama a Eliada a Elifelet.
17 Uslyšavše pak Filistinští, že pomazali Davida za krále nad Izraelem, vytáhli všickni Filistinští hledati ho. Což když zvedel David, sstoupil na místo hrazené. [4]
18 Protož Filistinští pritáhše, položili se v údolí Refaim.
19 Tedy tázal se David Hospodina, rka: Potáhnu-li proti Filistinským? Vydáš-li je v ruku mou? Odpovedel Hospodin Davidovi: Táhni, nebot vydám jistotne Filistinské v ruku tvou.
20 I pritáhl David do Balperazim, a porazil je tam, a rekl: Protrhlt jest Hospodin neprátely mé prede mnou, jako vody protrhují brehy. Protož nazval jméno místa toho Balperazim. [5]
21 Nebo zanechali tu rytin svých, kteréž pobral David i muži jeho.
22 Opet znovu vytáhli Filistinští, a rozprostreli se v údolí Refaim.
23 I tázal se David Hospodina. Kterýž odpovedel: Netáhni, ale obejda je po zadu, teprv dotreš na ne naproti moruším.
24 A když uslyšíš, že šustí vrchové moruší, hneš se také; nebo tehdáž vyjde Hospodin pred tebou, aby zbil vojska Filistinských. [6]
25 I ucinil David tak, jakž mu prikázal Hospodin, a porazil Filistinské od Gabaa, až kudy se jde do Gázer.