1 Dále pak, bratrí, modlte se za nás, aby slovo Páne rozmáhalo se a slaveno bylo, jako i u vás,
2 A abychom vysvobozeni byli od nezbedných a zlých lidí. Nebot ne všech jest víra.
3 Ale vernýt jest Pán, kterýž utvrdí vás a ostríhati bude od zlého.
4 Doufámet pak v Pánu o vás, že to, což vám predkládáme, ciníte i ciniti budete.
5 Pán pak spravujž srdce vaše k lásce Boží a k trpelivému ocekávání Krista.
6 Prikazujemet pak vám, bratrí, ve jménu Pána našeho Jezukrista, abyste se oddelovali od každého bratra, kterýž by se choval nerádne a ne podle naucení vydaného, kteréž prijal od nás.
7 Nebo sami víte, kterak jest potrebí následovati nás, ponevadž jsme se nechovali mezi vámi neslušne.
8 Aniž jsme darmo chleba jedli u koho, ale s prací a s težkostí, ve dne i v noci delajíce, abychom žádnému z vás nebyli k obtížení.
9 Ne jako bychom nemeli k tomu práva, ale abychom se vám za príklad vydali, abyste nás následovali.
10 Nebo i když jsme byli u vás, to jsme vám predkládali: Kdož nechce delati, aby také nejedl. [1]
11 Slyšímet zajisté, že nekterí mezi vámi chodí nezpusobne, nic nedelajíce, ale v neužitecné veci se vydávajíce.
12 Protož tem, kteríž takoví jsou, prikazujeme, a napomínáme jich skrze Pána našeho Jezukrista, aby pokojne pracujíce, svuj chléb jedli.
13 Vy pak, bratrí, neoblevujte dobre ciníce. [2]
14 Pakli kdo neuposlechne skrze psaní reci naší, toho znamenejte, a nemejte s ním nic ciniti, at by se zastydel.
15 Avšak nemejte ho za neprítele, ale napomínejte jako bratra.
16 Sám pak Pán pokoje dejž vám vždycky pokoj všelijakým zpusobem. Pán budiž se všemi vámi.
17 Pozdravení mou vlastní rukou Pavlovou, což jest za znamení v každém listu. Takt obycejne píši.
18 Milost Pána našeho Jezukrista budiž se všemi vámi. Amen. Druhý list k Tessalonicenským psán byl z Atén.