1 Slyšte slovo to, kteréž mluví Hospodin proti vám, synové Izraelští, proti vší té rodine, kterouž jsem vyvedl z zeme Egyptské, rka:
2 Toliko vás samy poznal jsem ze všeliké rodiny zeme, protož trestati vás budu ze všech nepravostí vašich.
3 Zdaliž pujdou dva spolu, lec by se snesli?
4 Zdaliž zarve lev v lese, když by nebylo žádné loupeže? Vydá-liž lvícek hlas svuj z peleše své, kdyby lapiti nemel?
5 Padne-liž ptáce do osídla na zem, když by žádné lécky nebylo? Bude-liž zdviženo osídlo z zeme, když by nic neuvázlo?
6 Zdaliž když se troubí trubou v meste, lid s strachem se nezbíhá? Zdaž když se má státi v meste co zlého, Hospodin toho známa neciní?
7 Necinít zajisté Panovník Hospodin niceho, lec by zjevil tajemství své služebníkum svým prorokum.
8 Lev rve, kdož by se nebál? Panovník Hospodin velí, kdož by neprorokoval?
9 Rozhlaste po palácích v Azotu, a po palácích v zemi Egyptské, a rcete: Sberte se na hory Samarí, a vizte znepokojení veliká u prostred neho a nátisk trpící v nem,
10 A že neumejí delati upríme, dí Hospodin. Poklady skládají z nátisku a loupeže na palácích svých.
11 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, neprítel, a to na zemi tuto vukol, a tent odejme od tebe sílu tvou, i budou rozchvátáni palácové tvoji.
12 Takto praví Hospodin: Jako když vytrhne pastýr z úst lva dva hnáty aneb kus ucha, tak vytrženi budou synové Izraelští, sedící v Samarí lhostejne na postelích, a na ložcích rozkošných.
13 Slyšte a osvedcte v dome Jákobove, dí Panovník Hospodin, Buh zástupu, [1]
14 Že v ten den, když Izraele trestati budu pro prestoupení jeho, navštívím také oltáre v Bethel, a odtati budou rohové oltáre, tak že spadnou na zem.
15 A uderím domem zimním o dum letní, i zahynou domové z kostí slonových, a konec vezmou domové velicí, praví Hospodin.