1 Léta tretího kralování Joakima krále Judského, pritáhl Nabuchodonozor král Babylonský k Jeruzalému, a oblehl jej.
2 I vydal Pán v ruku jeho Joakima krále Judského, a neco nádobí domu Božího. Kterýž zavezl je do zeme Sinear, do domu boha svého, a nádobí to dal vnésti do domu pokladu boha svého.
3 Rozkázal také král Ašpenazovi, správci dvoranu svých, aby privedl z synu Izraelských, z semene královského a z knížat,
4 Mládence, na nichž by nebylo žádné poškvrny, a krásného oblíceje, a vtipné ke vší moudrosti, a schopné k umení i k nabývání jeho, a v kterýchž by byla síla, aby stávali na palácu královském, a ucili se liternímu umení a jazyku Kaldejskému.
5 I narídil jim král odmerený pokrm na každý den z stolu královského, i vína, kteréž on sám pil, a aby je tak choval za tri léta, a po dokonání jich aby stávali pred králem.
6 Byli pak mezi nimi z synu Juda: Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš.
7 I dal jim správce dvoranu jména. Nazval Daniele Baltazarem, Chananiáše pak Sidrachem, a Mizaele Mizachem, a Azariáše Abdenágem.
8 Ale Daniel uložil v srdci svém, aby se nepoškvrnoval pokrmem z stolu královského, a vínem, kteréž král pil. Procež hledal toho u správce nad dvorany, aby se nemusil poškvrnovati.
9 I zpusobil Buh Danielovi milost a lásku u správce nad dvorany.
10 A rekl správce nad dvorany Danielovi: Já se bojím pána svého krále, kterýž vymeril pokrm váš a nápoj váš, tak že uzrel-li by, že tváre vaše opadlejší jsou, nežli mládencu tech, kteríž podobne jako i vy chování býti mají, zpusobíte mi to u krále, že prijdu o hrdlo.
11 I rekl Daniel služebníku, kteréhož ustanovil správce dvoranu nad Danielem, Chananiášem, Mizaelem a Azariášem:
12 Zkus, prosím, služebníku svých za deset dní, a necht se nám varení dává, kteréž bychom jedli, a voda, kterouž bychom pili.
13 A potom necht se spatrí pred tebou tváre naše a tváre mládencu, kteríž jídají pokrm z stolu královského, a jakž uhlédáš, ucin s služebníky svými.
14 I uposlechl jich v té veci, a zkusil jich za deset dní.
15 Po skonání pak desíti dnu spatríno jest, že tváre jejich byly krásnejší, a byli tlustší na tele než všickni mládenci, kteríž jídali pokrm z stolu královského.
16 Protož služebník brával ten vymerený pokrm jejich, a víno nápoje jejich, a dával jim varení.
17 Mládence pak ty ctyri obdaril Buh povedomostí a rozumností ve všelikém literním umení a moudrostí; nadto Danielovi dal, aby rozumel všelikému videní a snum. [1]
18 A když se dokonali dnové, po kterýchž rozkázal král, aby je privedli, privedl je správce dvoranu pred Nabuchodonozora.
19 I mluvil s nimi král. Ale není nalezen mezi všemi temi, jako Daniel, Chananiáš, Mizael a Azariáš. I stávali pred králem.
20 A ve všelikém slovu moudrosti a rozumnosti, na kteréž se jich doptával král, nalezl je desetkrát zbehlejší nade všecky mudrce a hvezdáre, kteríž byli ve všem království jeho.
21 I zustával tu Daniel až do léta prvního Cýra krále.