1 Milujž tedy Hospodina Boha svého a ostríhej narízení jeho, ustanovení a soudu jeho, i prikázaní jeho po všecky dny. [1]
2 A znejtež dnes (nebo ne k samým synum vašim mluvím, kteríž neznali toho, ani nevideli), trestání Hospodina Boha svého, dustojnost jeho, ruku jeho silnou a ráme jeho vztažené,
3 A znamení i skutky jeho, kteréž cinil u prostred Egypta Faraonovi, králi Egyptskému, i vší zemi jeho,
4 A co ucinil vojsku Egyptskému, konum i vozum jeho, kterýž uvedl vody more Rudého na ne, když vás honili, a shladil je Hospodin až do dnešního dne;
5 Také co ucinil vám na poušti, dokudž jste neprišli až k místu tomuto,
6 A co ucinil Dátanovi a Abironovi, synum Eliaba, syna Rubenova, když zeme otevrela ústa svá, a požrela je i celedi jejich, stany jejich se vším statkem jejich, kterýž pri sobe meli, u prostred všeho Izraele.
7 Ale oci vaše videly všecky skutky Hospodinovy veliké, kteréž cinil.
8 Protož ostríhejte všech prikázaní, kteráž já dnes prikazuji vám, abyste zmocneni byli, a vejdouce, dedicne obdrželi zemi, do kteréž vy jdete k dedicnému jí obdržení,
9 A aby se prodlili dnové vaši na zemi, kterouž s prísahou zaslíbil dáti Hospodin otcum vašim i semeni jejich, zemi mlékem a strdí oplývající.
10 Nebo zeme, do kteréž ty již vcházíš, abys ji dedicne obdržel, není jako zeme Egyptská, z níž jsi vyšel, v kteréž jsi rozsíval síme své, a svlažoval ji do ustání noh svých jako zahradu bylinnou:
11 Ale zeme, do kteréž vy jdete, abyste jí dedicne vládli, jest zeme hornatá, mající i údolí, kteráž z dešte nebeského svlažována bývá vodou,
12 Zeme, o kterouž Hospodin Buh tvuj pecuje, a vždycky oci Hospodina Boha tvého obráceny jsou na ni, od pocátku roku až do konce jeho.
13 Protož jestliže opravdove poslouchati budete prikázaní mých, kteráž já vám dnes prikazuji, milujíce Hospodina Boha svého a sloužíce jemu z celého srdce svého a ze vší duše své,
14 Dám déšt zemi vaší casem svým, ranní i pozdní, a sklízeti budeš obilé své, víno své i olej svuj.
15 Dám i pastvu na poli tvém pro hovada tvá, a budeš jísti až do sytosti.
16 Vystríhejtež se tedy, aby nebylo svedeno srdce vaše, abyste odstupujíce, nesloužili bohum cizím, a neklaneli se jim.
17 Procež Hospodin velice by se na vás rozhneval, a zavrel by nebe, aby dešte nedávalo, a zeme aby nedávala úrody své; i zahynuli byste rychle z zeme výborné, kterouž Hospodin vám dává.
18 Ale složte tato slova má v srdci svém a v mysli své, a uvažte je sobe za znamení na rukou svých, a budou jako nácelník mezi ocima vašima.
19 A vyucujte jim syny své, rozmlouvajíce o nich, když sedneš v dome svém, aneb když pujdeš cestou, když lehneš i když vstaneš.
20 Napíšeš je také na verejích domu svého i na branách svých,
21 Aby byli rozmnoženi dnové vaši a dnové synu vašich na zemi, kterouž s prísahou zaslíbil Hospodin otcum vašim, že ji dá jim, dokudž nebe trvá nad zemí.
22 Nebo jestliže bedlive ostríhati budete všech prikázaní techto, kteráž já prikazuji vám, abyste je cinili, milujíce Hospodina Boha svého, a chodíce po všech cestách jeho, a prídržejíce se jeho:
23 Tedy vyžene Hospodin všecky ty národy od tvári vaší, a vládnouti budete dedicne národy vetšími i silnejšími, nežli jste vy.
24 Všeliké místo, na kteréž by vstoupila noha vaše, vaše bude; od poušte a od Libánu, a od reky Eufraten až k mori nejdalšímu bude pomezí vaše.
25 Nepostaví se žádný proti vám; strach a bázen vás pustí Hospodin Buh váš na tvár vší zeme, po kteréž choditi budete, jakož jest mluvil vám.
26 Hle, já predkládám vám dnes požehnání i zlorecení, [2]
27 Požehnání, budete-li poslouchati prikázaní Hospodina Boha svého, kteráž já dnes prikazuji vám,
28 Zlorecení pak, jestliže byste neposlouchali prikázaní Hospodina Boha svého, ale sešli byste s cesty, o kteréž já dnes prikazuji vám, následujíce bohu cizích, kterýchž neznáte.
29 A když by te uvedl Hospodin Buh tvuj do zeme, do kteréž ty jdeš, abys dedicne vládl jí, tedy dáš požehnání toto na hore Garizim, a zlorecení na hore Hébal, [3]
30 Kteréž jsou za Jordánem, za cestou chýlící se k západu slunce, v zemi Kananejského, jenž bydlí na rovinách naproti Galgala, blízko rovin More.
31 Nebo vy pujdete pres Jordán, abyste vešli a dedicne vládli zemí, kterouž Hospodin Buh váš dá vám; i obdržíte ji dedicne, a budete v ní bydliti.
32 Hledtež tedy, abyste cinili všecka ustanovení a soudy, kteréž já dnes vám predkládám.