1 Synové jste Hospodina Boha vašeho, protož nebudete se rezati, aniž sobe udeláte lysiny mezi ocima vašima nad mrtvým.
2 Nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému, a tebe vyvolil Hospodin, abys jemu byl za lid zvláštní ze všech národu, kteríž jsou na tvári zeme. [1]
3 Nebudeš jísti žádné veci ohavné.
4 Tato jsou hovada, kteráž jísti budete: Voly, ovce a kozy,
5 Jelena, dannele, srnu, kamsíka, jezevce, buvola a losa.
6 Každé hovado, kteréž má kopyta rozdelená, tak aby rozdvojená byla, a prežívá mezi hovady, jísti je budete.
7 A však ne všech prežívajících, aneb tech, kteráž kopyta rozdelená mají, budete jísti, jako velblouda, zajíce a králíka; nebo ac prežívají, však kopyta rozdeleného nemají, necistá jsou vám.
8 Též svine, nebo rozdelené majíc kopyto, neprežívá, necistá vám bude; masa jejího jísti nebudete, a mrchy její se nedotknete.
9 Ze všech pak živocichu, kteríž u vodách jsou, tyto jísti budete: Cožkoli má plejtvy a šupiny, jísti budete.
10 Což pak nemá plejtví a šupin, toho jísti nebudete; necisté vám bude.
11 Všecko ptactvo cisté jísti budete.
12 Techto pak jísti nebudete: Orla, noha, orlice morské,
13 A sokola, supa a lunáka vedlé pokolení jeho,
14 A žádného krkavce vedlé pokolení jeho,
15 Pstrosa, sovy, vodní káne a krahulce vedlé pokolení jeho,
16 Raroha, kalousa a labuti,
17 Pelikána, porfiriána a krehare,
18 Cápa, volavky vedlé pokolení jejího, dedka a netopýre.
19 A všeliký zemeplaz létající necistý bude vám, nebudete ho jísti.
20 Každého ptáka cistého jísti budete.
21 Žádné umrliny jísti nebudete; príchozímu, kterýž jest v branách tvých, dáš ji, a jísti ji bude, aneb prodáš cizozemci, nebo lid svatý jsi Hospodinu Bohu svému. Nebudeš variti kozelce v mléce matky jeho. [2]
22 Ochotne dávati budeš desátky ze všech užitku semene svého, kterížt by prišli s pole každého roku.
23 A jísti budeš pred Hospodinem Bohem svým, (na míste, kteréž by vyvolil, aby tam prebývalo jméno jeho,) desátky z obilí, vína i oleje svého, a prvorozené z volu svých a drobného dobytka svého, abys se ucil báti Hospodina Boha svého po všecky dny.
24 Jestliže by pak daleká byla cesta, a nemohl bys donésti toho, proto že daleko jest od tebe to místo, kteréž by vyvolil Hospodin Buh tvuj k prebývání tam jména svého, když požehná tobe Hospodin Buh tvuj:
25 Tedy zpenežíš je, a svázané peníze vezma v ruku svou, pujdeš k místu, kteréž by vyvolil Hospodin Buh tvuj,
26 A vynaložíš ty peníze na všecko, cehož žádá duše tvá, na voly, na ovce, na víno, aneb jiný nápoj silný, a na všecko, cehož by sobe žádala duše tvá, a jísti budeš tam pred Hospodinem Bohem svým, a veseliti se budeš ty i dum tvuj.
27 Levíty pak, kterýž by v branách tvých bydlil, neopustíš, nebo nemá dílu a dedictví s tebou.
28 Každého léta tretího oddelíš všecky desátky z užitku svých toho léta, a složíš je v branách svých.
29 I prijde Levíta, (nebo nemá dílu a dedictví s tebou), a host a sirotek i vdova, kteríž jsou v branách tvých, i budou jísti a nasytí se, aby požehnal tobe Hospodin Buh tvuj pri všelikém díle rukou tvých, kteréž bys delal.