1 Nevejde do shromáždení Hospodinova, kdož by mel stlucené aneb odnaté luno.
2 Aniž vejde do shromáždení Hospodinova syn postranní; také i desáté koleno jeho nevejde do shromáždení Hospodinova.
3 Ammonitský tolikéž ani Moábský nevejde do shromáždení Hospodinova, ani desáté koleno jejich nevejde do shromáždení Hospodinova až na veky.
4 Proto že proti vám nevyšli s chlebem a s vodou na ceste, když jste šli z Egypta, a že ze mzdy najal proti tobe Baláma, syna Beor, z Petor Mezopotamie Syrské, aby zlorecil tobe:
5 (Ackoli nechtel Hospodin Buh tvuj slyšeti Baláma, ale obrátil Hospodin Buh tvuj tobe zlorecení v požehnání, nebo miloval tebe Hospodin Buh tvuj.)
6 Nebudeš hledati pokoje jejich ani dobrého jejich po všecky dny své na veky.
7 Nebudeš míti v ohavnosti Idumejského, nebo bratr tvuj jest, aniž Egyptského v ohavnosti míti budeš, nebo jsi byl pohostinu v zemi jeho.
8 Synové, kteríž se jim zrodí v tretím kolenu, vejdou do shromáždení Hospodinova.
9 Když bys vytáhl vojensky proti neprátelum svým, vystríhej se od všeliké zlé veci.
10 Bude-li mezi vámi kdo, ješto by poškvrnen byl príhodou nocní, vyjde ven z stanu, a nevejde do nich;
11 Ale když bude k vecerou, umyje se vodou, a po západu slunce vejde do stanu.
12 Také místo budeš míti vne za stany, abys tam chodíval ven;
13 A budeš míti kolík mezi jinými nástroji svými, a když bys chtel sednouti vne, vykopáš jím dulek, a obráte se, zahrabeš necistotu svou.
14 Nebo Hospodin Buh tvuj chodí u prostred stanu tvých, aby te vysvobodil, a dal tobe neprátely tvé; protož at jest príbytek tvuj svatý, tak aby nespatril pri tobe mrzkosti nejaké, procež by se odvrátil od tebe. [1]
15 Nevydáš služebníka pánu jeho, kterýž k tobe utekl od pána svého.
16 S tebou bydliti bude u prostred tebe na míste, kteréž by vyvolil v nekterém meste tvém, kdežkoli jemu se líbiti bude; nebudeš ho mocí utiskati.
17 Nebude nevestka žádná z dcer Izraelských, ani necistý smilník z synu Izraelských.
18 Neprineseš mzdy nevestky, a mzdy psa do domu Hospodina Boha svého z jakéhokoli slibu, nebo to obé ohavnost jest Hospodinu Bohu tvému.
19 Nedáš na lichvu bratru svému ani penez, ani pokrmu, ani jakékoli veci, kteráž se dává na lichvu.
20 Cizímu pujcíš na lichvu, ale bratru svému nedáš na lichvu, aby požehnal tobe Hospodin Buh tvuj pri všech vecech, k kterýmž bys vztáhl ruku svou v zemi, do níž vejdeš, abys dedicne obdržel ji.
21 Když bys ucinil slib Hospodinu Bohu svému, neprodlévej splniti ho; nebo konecne toho vyhledávati bude Hospodin Buh tvuj od tebe, a byl by na tobe hrích.
22 Pakli nebudeš slibovati, nebude na tobe hríchu.
23 Což jednou vyšlo z úst tvých, to splníš, a uciníš, jakž jsi slíbil Hospodinu Bohu svému dobrovolne, což jsi vynesl ústy svými.
24 Všel-li bys do vinice bližního svého, jísti budeš hrozny podlé žádosti své do sytosti své, ale do nádoby své nevložíš.
25 Všel-li bys do obilí bližního svého, natrháš sobe klasu rukou svou, ale srpem nebudeš žíti obilí bližního svého.