1 Muchy mrtvé nasmrazují a nakažují mast apatekárskou; tak pro moudrost a slávu vzácného malicko bláznovství zohyžduje.
2 Srdce moudrého jest po pravici jeho, ale srdce blázna po levici jeho.
3 I tehdáž, když blázen cestou jde, srdce jeho nedostatek trpí; nebo všechnem znáti dává, že blázen jest.
4 Jestliže by duch toho, jenž panuje, povstal proti tobe, neopouštej místa svého; nebo krotkost prítrž ciní hríchum velikým.
5 Jest zlá vec, kterouž jsem videl pod sluncem, totiž neprozretelnost, kteráž pochází od vrchnosti,
6 Že blázen postaven bývá v dustojnosti veliké, a bohatí že v nízkosti sedávají.
7 Videl jsem služebníky na koních, knížata pak, ana chodí pešky jako služebníci.
8 Kdo kopá jámu, upadá do ní; a kdo borí plot, uštkne jej had.
9 Kdo prenáší kamení, urazí se jím; a kdo štípá dríví, nebezpecenství bude míti od neho.
10 Jestliže se ztupí železo, a nenabrousí-li ostrí jeho, tedy síly priciniti musí; ale mnohem lépe muže to spraviti moudrost.
11 Uštkne-li had, než by zaklet byl, nic neprospejí slova zaklinace.
12 Slova úst moudrého jsou príjemná, ale rtové blázna sehlcují jej.
13 Pocátek slov úst jeho jest nemoudrost, a ostatek mluvení jeho pouhé bláznovství.
14 Nebo blázen mnoho mluví, ješto neví clovek ten, co budoucího jest. To zajisté, co bude po nem, kdo mu oznámí?
15 Práce bláznu k ustání je privodí, nebo neumí ani do mesta trefiti.
16 Beda tobe, zeme, když král tvuj díte jest, a knížata tvá ráno hodují.
17 Blahoslavená jsi ty zeme, když král tvuj jest syn šlechetných, a knížata tvá, když cas jest, jídají pro posilnení, a ne pro opilství.
18 Ano pro lenost schází krov, a pro opuštení rukou kapává do domu.
19 Pro obveselení strojívají hody, a víno obveseluje život, peníze pak ke všemu dopomáhají.
20 Ani sám u sebe králi nezlorec, ani v skrýších pokoje svého nezlorec mocnejšímu; nebo pták nebeský donesl by hlas ten, a to, což krídla má, vyjevilo by rec tvou.