1 Tedy stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
2 Synu clovecí, co jest drevo révové proti všelijakému drevu, aneb proti ratolestem dríví lesního?
3 Zdaliž vzato bude z neho drevo k udelání neceho? Zdaliž udelají z neho hrebík k zavešování na nem všelijaké nádoby?
4 Aj, na ohen dává se k sežrání. Když oba konce jeho sežere ohen, a prostredek jeho obhorí, zdaž se k cemu hoditi muže?
5 Aj, když byl celý, nic nemohlo býti z neho udeláno, ovšem když jej ohen sežral, a shorel, k nicemu se více hoditi nebude.
6 Protož takto praví Panovník Hospodin: Jakož jest drevo révové mezi drívím lesním, kteréž jsem oddal ohni k sežrání, tak jsem oddal obyvatele Jeruzalémské.
7 Nebo postavím tvár svou hnevivou proti nim. Z ohne jednoho vyjdou, a ohen druhý zžíre je. I zvíte, že já jsem Hospodin, když obrátím tvár svou hnevivou proti nim.
8 A obrátím zemi tuto v poušt, proto že se prestoupení dopoušteli, praví Panovník Hospodin.