1 I stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
2 Synu clovecí, obrat tvár svou proti synum Ammon, a prorokuj proti nim.
3 A rci synum Ammon: Slyšte slovo Panovníka Hospodina: Takto praví Panovník Hospodin: Proto že jsi nad svatyní mou, když poškvrnena byla, ríkal: To dobre to, a nad zemí Izraelskou, když zpuštena byla, a nad domem Judským, když šel v zajetí,
4 Protož aj, já dám te národum východním za dedictví, i vzdelají sobe hrady v tobe, a vystavejí v tobe príbytky své. Tit budou jísti ovoce tvé, a ti budou píti mléko tvé.
5 A dám Rabbu za obydlé velbloudum, a mesta synu Ammon za odpocivadlo stádum, i zvíte, že já jsem Hospodin.
6 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Proto že jsi tleskal rukou, a dupal nohou, a veselil se srdecne, že jsi všelijak loupil zemi Izraelskou,
7 Protož aj, já vztáhnu ruku svou na tebe, a vydám te v loupež národum, a vypléním te z lidí, a vyhubím te z zemí, i zahladím te. Tu zvíš, že já jsem Hospodin.
8 Takto praví Panovník Hospodin: Z té príciny, že ríkal Moáb a Seir: Hle, podobný jest všechnem jiným národum dum Judský,
9 Protož aj, já otevru bok Moábských, (hned od Arim, od mest jejich na pomezí jejich, rozkošnou zemi Betjesimotských, Balmeonských i Kariataimských),
10 Národum východním s zemí synu Ammon; nebo jsem ji dal v dedictví, tak aby nebylo zpomínáno na syny Ammon mezi národy.
11 A tak i nad Moábem soudy vykonám, i zvedí, že já jsem Hospodin.
12 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že Idumejští nenáležite se vymstívajíce, ukrutne se meli k domu Judskému, a tak uvodili na se vinu velikou, vymstívajíce se na nich,
13 Protož takto dí Panovník Hospodin: I na Idumea vztáhnu ruku svou, a vypléním z neho lidi i hovada, a obrátím jej v pustinu. Hned od Teman až do Dedan mecem padati budou.
14 A tak uvedu pomstu svou na Idumejské skrze ruku lidu mého Izraelského, a naloží s Idumejskými podlé hnevu mého a podlé prchlivosti mé, i poznají pomstu mou, praví Panovník Hospodin.
15 Takto praví Panovník Hospodin: Proto že se Filistinští ukrutne meli z príciny pomsty, nenáležite se vymstívajíce, loupíce zlostne, a zhoubu uvodíce z nenávisti starodávní,
16 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já vztáhnu ruku svou na Filistinské, a vypléním Ceretejské, a zkazím ostatek prístavu morského.
17 A tak vykonám pri nich pomsty veliké káraními zurivými, a zvedí, že já jsem Hospodin, když uvedu pomstu svou na ne.