1 Opet bylo dvanáctého léta, dvanáctého mesíce, prvního dne téhož mesíce, že se stalo slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
2 Synu clovecí, vydej se v naríkání nad Faraonem králem Egyptským, a rci jemu: Lvu mladému mezi národy podoben jsi, a jsi jako velryb v mori, když procházeje se v potocích svých, kalíš vodu nohama svýma, a kormoutíš potoky její.
3 Takto praví Panovník Hospodin: Rozestrut na te sít svou skrze shromáždení národu mnohých, kteríž te vytáhnou nevodem mým.
4 I nechám te na zemi, povrhu te na svrchku pole, a uciním, že na tobe prebývati bude všelijaké ptactvo nebeské, a nasytím tebou živocichy vší zeme.
5 A rozmeci maso tvé po horách, a naplním údolí vysokostí tvou.
6 A napojím zemi, v níž ploveš, krví tvou až do hor, tak že i potokové naplneni budou tebou.
7 V tom, když te zhasím, zakryji nebesa, a zasmušilé uciním hvezdy jejich; slunce mrákotou zastru, a mesíc nebude svítiti svetlem svým.
8 Všecka svetla jasná na nebesích zasmušilá uciním prícinou tvou, a uvedu tmu na zemi tvou, praví Panovník Hospodin.
9 Nadto zkormoutím srdce národu mnohých, když zpusobím, aby došla povest o potrení tvém mezi národy, do zemí, jichž jsi neznal.
10 Uciním, pravím, že trnouti budou nad tebou národové mnozí, a králové jejich hroziti se prícinou tvou velice, když šermovati budu mecem svým pred tvárí jejich. Budou se zajisté lekati každé chvilky, každý sám za sebe v den pádu tvého.
11 Nebo takto praví Panovník Hospodin: Mec krále Babylonského prijde na te.
12 Meci udatných porazím množství tvé, nejukrutnejších ze všech národu; tit zkazí pýchu Egypta, a zahlazeno bude všecko množství jeho.
13 Zahladím i všecka hovada jeho, kteráž jsou pri vodách mnohých, tak že jich nezakalí noha clovecí více, aniž jich kaliti budou kopyta hovad.
14 Tut uciním, že se usadí vody jejich, a potokové jejich že jako olej pujdou, praví Panovník Hospodin,
15 Když obrátím zemi Egyptskou v poušt prehroznou, v zemi prázdnou toho, což prvé v ní bylo, a když zbiji v ní všecky obyvatele. I zvedí, že já jsem Hospodin.
16 Tot jest naríkání, jímž naríkati budou. Tak dcery národu naríkati budou, tak nad Egyptem i nade vším jeho množstvím naríkati budou, dí Panovník Hospodin.
17 Potom bylo dvanáctého léta, patnáctého dne téhož mesíce, že se stalo slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
18 Synu clovecí, naríkej nad množstvím Egypta, a snes jej i dcery národu tech slavných do zpodních míst zeme k tem, kteríž sstupují do jámy.
19 A rci: Nad kohož bys utešenejší byl? Sstupiž a lež s neobrezanci.
20 Mezi zbitými mecem padnou, meci vydán jest, vlectež jej i všecko množství jeho.
21 Budout k nemu mluviti hrdiny s jeho pomocníky z prostred hrobu, kdež neobrezanci mecem zbití sstoupivše, leží.
22 Tam jest Assur i všecka zber jeho, jehož hrobové jsou vukol tohoto. Všickni ti byvše zbiti, padli od mece.
23 Jehož hrobové jsou po stranách jámy, aby byla zber jeho vukol hrobu tohoto. Všickni ti byvše zbiti, padli od mece, kteríž pouštívali strach v zemi živých.
24 Tam Elam i všecko množství jeho vukol hrobu tohoto. Všickni ti neobrezanci byvše zbiti, padli od mece, a sstoupili do zpodních míst zeme, kteríž pouštívali strach svuj v zemi živých. Jižt nesou potupu svou s temi, kteríž sstupují do jámy.
25 Mezi zbitými postavili jemu lože, i všemu množství jeho, vukol nehož jsou hrobové tohoto. Všickni ti neobrezanci zbiti mecem, nebo pouštín býval strach jejich v zemi živých. Jižt nesou potupu svou s temi, jenž sstupují do jámy, mezi zbitými položeni jsouce.
26 Tam Mešech, Tubal i všecko množství jeho, a vukol neho hrobové tohoto. Všickni ti neobrezanci zbiti mecem, nebo pouštívali strach svuj v zemi živých.
27 Actkoli ti ješte nelehli s hrdinami, kteríž padli z neobrezancu, kteríž sstoupili do hrobu s zbrojí svou vojenskou, a podložili mece své pod hlavy své, a však dujdet nepravost jejich na kosti jejich; nebo strach hrdin byl v zemi živých.
28 I ty mezi neobrezanci potrín budeš, a lehneš s zbitými mecem.
29 Tam Edom, králové jeho, i všecka knížata jeho, kteríž položeni jsou i s svou mocí s zbitými mecem. I ti s neobrezanci lehnou a s temi, kteríž sstupují do jámy.
30 Tam knížata pulnocní strany všickni naporád, i všickni Sidonští, kteríž sstoupí k zbitým, s strachem svým, za svou moc stydíce se, a ležeti budou ti neobrezanci s zbitými mecem, a ponesou potupu svou s temi, kteríž sstupují do jámy.
31 Ty uhlédaje Farao, poteší se nade vším množstvím svým, Farao i všecko vojsko jeho, zbiti jsouce mecem, dí Panovník Hospodin.
32 Nebo pustím strach svuj v zemi živých, a položen bude mezi neobrezanci s zbitými mecem Farao i všecko množství jeho, praví Panovník Hospodin.