1 Opet stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
2 Synu clovecí, obrat tvár svou proti Gogovi, zeme Magog, knížeti a hlave v Mešech a Tubal, a prorokuj proti nemu,
3 A rci: Takto praví Panovník Hospodin: Aj, já budu proti tobe, Gogu, kníže a hlavo v Mešech a Tubal.
4 A odvedu te zpet, dada udice do celistí tvých, když te vyvedu i všecko vojsko tvé, kone i jezdce, všecky oblecené v celou zbroj, zástup veliký s pavézami a štíty, všecky ty, kteríž užívají mece:
5 Perské, Moureníny i Putské s nimi, všecky ty s štíty a lebkami,
6 Gomera i všecky houfy jeho, dum Togarmy od stran pulnocních, i všecky houfy jeho, národy mnohé s tebou.
7 Budiž hotov, a priprav se, ty i všecko shromáždení tvé, tech, kteríž se k tobe sebrali, a bud strážcím jejich.
8 Po mnohých dnech navštíven budeš, v potomních letech pritáhneš na lid vysvobozený od mece, a shromáždený z národu mnohých na hory Izraelské, kteréž byly pustinou ustavicne, když oni z národu jsouce vyvedeni, budou bydliti bezpecne všickni.
9 V tom pritáhneš a prijdeš jako boure, budeš jako oblak prikrývající zemi, ty i všickni houfové tvoji, i národové mnozí s tebou.
10 Takto praví Panovník Hospodin: I stane se v ten den, že vstoupí mnohé veci na srdce tvé, a budeš mysliti myšlení zlé.
11 A díš: Potáhnu na zemi, v níž jsou vsi, pritáhnu na ty, jenž pokoje užívají, bydlíce bezpecne, na všecky, kteríž bydlejí b\par všech zdí, a nemají žádné závory ani bran,
12 Abych vzebral koristi, a rozchvátal loupeže, obraceje ruku svou proti pouštem již osazeným, a proti lidu zase shromáždenému z národu, zacházejícímu s dobytkem a jmením, bydlejícím u prostred zeme.
13 Sába a Dedan, a kupci morští, i všecka lvícata jeho reknou tobe: K rozebrání-liž koristí ty se béreš? K rozchvátání-li loupeže shromáždil jsi množství své, abys bral stríbro a zlato, abys nabral dobytka i zboží, a nashromáždil loupeže veliké?
14 Protož synu clovecí, prorokuj a rci Gogovi: Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž toho dne, když bude lid muj Izraelský bydliti bezpecne, nezvíš,
15 Kdyžto pritáhnouce z místa svého od stran pulnocních, ty i národové mnozí s tebou, sedíce na koních všickni, shromáždení veliké a vojsko znamenité,
16 Potáhneš na lid muj Izraelský jako oblak, abys prikryl tu zemi? V potomních dnech stane se, že te privedu na zemi svou, aby mne poznali národové, když posvecen budu v tobe pred ocima jejich, ó Gogu.
17 Takto praví Panovník Hospodin: Zdaliž ty nejsi ten, o kterémž jsem mluvil za dnu starodávních skrze služebníky své, proroky Izraelské, kteríž prorokovali za tech dnu a let, že te privedu na ne?
18 A však stane se v ten den, v den, v kterýž pritáhne Gog na zemi Izraelskou, praví Panovník Hospodin, že povstane prchlivost má s hnevem mým,
19 A v rozhorlení svém, v ohni prchlivosti své mluviti budu. Jiste že v ten den bude pohnutí veliké v zemi Izraelské,
20 Tak že se pohnou pred tvárí mou ryby morské i ptactvo nebeské, a zver polní i všeliký zemeplaz plazící se po zemi, i všickni lidé, kteríž jsou na svrchku zeme. I rozválejí se hory, a padnou výsosti, i každá zed na zem upadne.
21 Nebo zavolám proti nemu po všech horách mých mece, praví Panovník Hospodin; mec každého proti bratru jeho bude.
22 A vykonám pri nem soud morem a krve prolitím a prívalem rozvodnilým, a kamením krupobití velikého, ohnem a sirou dštíti budu na nej i na houfy jeho, a na národy mnohé, kteríž jsou s ním. [1]
23 A tak zveleben, a posvecen, a v známost uveden budu pred ocima národu mnohých, a zvedí, že já jsem Hospodin.