1 Potom ty synu clovecí, vezmi sobe nuž ostrý, totiž britvu holicu, vezmi jej sobe, a ohol ním hlavu i bradu svou. Potom vezma sobe váhu, rozdel to.
2 Tretinu ohnem spal u prostred mesta, když se vyplní dnové obležení; zatím vezma druhou tretinu, posekej mecem okolo neho; ostatní pak tretinu rozptyl u vítr. Nebo mecem dobytým budu je stihati.
3 A však odejmi odtud neco málo, a zavaž do krídel svých.
4 A i z tech ješte vezma, uvrz je do prostred ohne, a spal je ohnem, odkudž vyjde ohen na všecken dum Izraelský.
5 Takto praví Panovník Hospodin: Tento Jeruzalém, kterýž jsem postavil u prostred pohanu, a vukol otocil krajinami,
6 Zmenil soudy mé v bezbožnost více než pohané, a ustanovení má více než jiné zeme, kteréž jsou vukol neho; nebo soudy mými pohrdli, a v ustanoveních mých nechodili.
7 Protož takto praví Panovník Hospodin: Proto že mnohem více než pohané, kteríž jsou vukol vás, v ustanoveních mých nechodili jste, a soudu mých necinili jste, nýbrž ani tak jako pohané, kteríž jsou vukol vás, soudu nekonali jste:
8 Protož takto praví Panovník Hospodin: Aj, já na tebe, aj já, a vykonám u prostred tebe soudy pred ocima pohanu.
9 Nebo uciním pri tobe to, cehož jsem prv neucinil, a cehož podobne neuciním více pro všecky ohavnosti tvé,
10 Tak že otcové jísti budou syny u prostred tebe, a synové jísti budou otce své, a vykonám proti tobe soudy, a rozptýlím všecky ostatky tvé na všecky strany.
11 Protož živt jsem já, praví Panovník Hospodin, že ponevadž jsi ty svatyne mé poškvrnil všelikými mrzkostmi svými, a všelikými ohavnostmi svými, i já také zlehcím tebe, a neodpustít oko mé, a nikoli se neslituji.
12 Tretina tebe morem zemre a hladem zhyne u prostred tebe, a tretina druhá mecem padne vukol tebe, ostatní pak tretinu na všecky stany rozptýlím, a mecem dobytým stihati je budu.
13 A tak do konce vylit bude hnev muj, a dotru prchlivostí svou na ne, i poteším se. I zvedít, že já Hospodin mluvil jsem v horlivosti své, když vykonám prchlivost svou na nich, [1]
14 A obrátím te v poušt, a dám te v útržku mezi národy, kteríž jsou vukol tebe, pred ocima každého tudy jdoucího.
15 A tak budeš k útržce, posmechu, k hroznému príkladu a k užasnutí národum, kteríž jsou vukol tebe, tehdáž když vykonám proti tobe soudy v hneve a v prchlivosti a v žehrání zurivém. Já Hospodin mluvil jsem.
16 Tehdáš když vystrelím jízlivé strely hladu k záhube vaší, kteréž vystrelím, abych vás vyhubil, a hlad shromážde proti vám, zlámi vám hul chleba. [2]
17 Pošli zajisté na vás hlad a zver lítou, kteráž te na sirobu privede; i mor a krev prijde na tebe, když uvedu na te mec. Já Hospodin mluvil jsem.