1 Potom stalo se slovo Hospodinovo ke mne, rkoucí:
2 Slyš, synu clovecí: Takto praví Panovník Hospodin o zemi Izraelské: Ach, skoncení, prišlo skoncení její na ctyri strany zeme.
3 Jižte skoncení nastalo tobe; nebo vypustím hnev svuj na te, a budu te souditi podlé cest tvých, a uvrhu na te všecky ohavnosti tvé.
4 Neodpustí zajisté oko mé tobe, aniž se slituji, ale cesty tvé na tebe uvrhu, a ohavnosti tvé u prostred tebe budou. I zvíte, že já jsem Hospodin.
5 Takto praví Panovník Hospodin: Bída jedna, aj hle, prichází bída.
6 Skoncení prichází, prichází skoncení, procítil na te, aj, pricházít.
7 Pricházít to jitro na tebe, obyvateli zeme, pricházít ten cas, približuje se ten den hrmotu, a ne hlas rozléhající se po horách.
8 Již tudíž vyliji prchlivost svou na te, a docela vypustím hnev svuj na tebe, a budu te souditi podlé cest tvých, a uvrhu na te všecky ohavnosti tvé.
9 Neodpustít zajisté oko mé, aniž se slituji, ale podlé cest tvých zaplatím tobe, a budou ohavnosti tvé u prostred tebe. A tak zvíte, že já jsem Hospodin, ten, kterýž biji.
10 Aj, ted jest ten den, aj, pricházeje,prišlo to jitro, zkvetl prut, vypucila se z neho pýcha,
11 Ukrutnost vzrostla v prut bezbožnosti. Nezustanet z nich nic, ani z množství jejich, ani z hluku jejich, aniž bude naríkáno nad nimi.
12 Pricházít ten cas, blízko jest ten den. Kdo koupí, nebude se veseliti, a kdo prodá, nic toho nebude litovati; nebo prchlivost prijde na všecko množství její.
13 Ten zajisté, kdož prodal, k veci prodané nepujde nazpet, by pak ješte byl mezi živými život jejich, ponevadž videní na všecko množství její nenavrátí se, a žádný v nepravosti života svého nezmocní se.
14 Troubiti budou v troubu, a pripraví všecko, ale nebude žádného, kdo by šel k boji; nebo prchlivost má oborí se na všecko množství její.
15 Mec bude vne, mor pak a hlad doma; kdo bude na poli, mecem zabit bude, toho pak, kdož bude v meste, hlad a mor zahubí.
16 Kteríž pak z nich utekou, ti na horách, jako holubice v údolí, všickni lkáti budou, jeden každý pro nepravost svou.
17 Všeliké ruce klesnou, a všeliká kolena rozplynou se jako voda.
18 I prepáší se žínemi, a hruza je prikryje, a na všeliké tvári bude stud, a na všech hlavách jejich lysina.
19 Stríbro své po ulicích rozházejí, a zlato jejich bude jako necistota; stríbro jejich a zlato jejich nebude jich moci vysvoboditi v den prchlivosti Hospodinovy. Nenasytí se, a strev svých nenaplní, proto že nepravost jejich jest jim k urážce,
20 A že v sláve okrasy své, v té, kterouž k dustojnosti postavil Buh, obrazu ohavností svých a mrzkostí svých nadelali. Protož obrátil jsem jim ji v necistotu.
21 Nebo vydám ji v ruku cizozemcu k rozchvátání, a bezbožným na zemi za loupež, kteríž poškvrní jí.
22 Odvrátím též tvár svou od nich, i poškvrní svatyne mé, a vejdou do ní, boríce a poškvrnujíce jí.
23 Udelej retez, nebo zeme plná jest soudu ukrutných, a mesto plné jest nátisku.
24 Protož privedu nejhorší z pohanu, aby dedicne vládli domy jejich; i uciním prítrž pýše silných, a poškvrneny budou, kteríž jich posvecují.
25 Zkažení prišlo, protož hledati budou pokoje, ale žádného nebude.
26 Bída za bídou prijde, a novina bude za novinou, i budou hledati videní od proroka, ale zákon zahyne od kneze, a rada od starcu.
27 Král ustavicne kvíliti bude, a kníže oblece se v smutek, a ruce lidu v zemi predešeny budou. Podlé cesty jejich uciním jim, a podlé soudu jejich souditi je budu. I zvedí, že já jsem Hospodin.