1 Odtud bral se Abraham do zeme polední, aby bydlil mezi Kádes a Sur; i byl pohostinu v Gerar; [1]
2 Kdežto pravil Abraham o Sáre manželce své: Sestra má jest. Tedy poslav Abimelech, král Gerarský, vzal Sáru. [2] [3]
3 Ale prišed Buh k Abimelechovi ve snách v noci, rekl jemu: Aj, ty již umreš pro ženu, kterouž jsi vzal, ponevadž jest vdaná za muže. [4]
4 Abimelech pak nepriblížil se k ní; protož rekl: Pane, zdaž také spravedlivý národ zabiješ?
5 Zdaliž mi sám nepravil: Sestra má jest? A ona též pravila: Bratr muj jest. V uprímnosti srdce svého a v nevinnosti rukou svých ucinil jsem to.
6 I rekl jemu Buh ve snách: Ját také vím, že v uprímnosti srdce svého ucinil jsi to, a já také zdržel jsem te, abys nezhrešil proti mne; protož nedalt jsem se jí dotknouti.
7 Nyní tedy, navrat ženu muži tomu; nebo prorok jest, a modliti se bude za tebe, a živ budeš. Pakli jí nenavrátíš, vez, že smrtí umreš ty i všecko, což tvého jest.
8 A vstav Abimelech ráno, svolal všecky služebníky své, a vypravoval všecka slova ta v uši jejich. I báli se ti muži velmi.
9 Potom povolav Abimelech Abrahama, rekl jemu: Co jsi nám to ucinil? A co jsem zhrešil proti tobe, že jsi uvedl na mne a na království mé hrích veliký? Ucinils mi, cehož jsi uciniti nemel.
10 A rekl opet Abimelech Abrahamovi: Cos myslil, žes takovou vec ucinil?
11 Odpovedel Abraham: Rekl jsem: Jiste že není bázne Boží na míste tomto, a zabijí mne pro ženu mou. [5]
12 A také v pravde jest sestra má, dcera otce mého, však ne dcera matky mé; a pojal jsem ji sobe za manželku. [6]
13 Když pak vyvedl mne Buh z domu otce mého, abych pohostinu bydlil, tedy rekl jsem jí: Toto mi dobrodiní uciníš: Na každém míste, kamž pujdeme, prav o mne: Bratr muj jest.
14 Tedy vzav Abimelech ovce a voly, služebníky také a devky, dal je Abrahamovi; a navrátil mu Sáru manželku jeho.
15 A rekl Abimelech: Aj, zeme má pred tebou; kdežt se koli príhodné býti vidí, tu prebývej.
16 Sáre pak rekl: Aj, dal jsem tisíc stríbrných bratru tvému, hle, ont jest tobe zásterou ocí u všech, kteríž jsou s tebou. A všemi temito vecmi Sára poucena byla.
17 I modlil se Abraham Bohu, a uzdravil Buh Abimelecha, a ženu jeho, a devky jeho; i rodily.
18 Nebo byl zavrel Hospodin každý život ženský v dome Abimelechove, pro Sáru manželku Abrahamovu.