1 Byl pak opet hlad na zemi, mimo hlad první, kterýž byl za dnu Abrahamových. Tedy odebral se Izák k Abimelechovi králi Filistinskému do Gerar.
2 Nebo ukázal se jemu Hospodin a rekl: Nesstupuj do Egypta; ale bydli v zemi, kterouž oznámím tobe.
3 Budiž tedy pohostinu v zemi této, a budu s tebou, a požehnám tobe; nebo tobe a semeni tvému dám všecky zeme tyto, a utvrdím prísahu, kterouž jsem prisáhl Abrahamovi, otci tvému.
4 Rozmnožím také síme tvé jako hvezdy nebeské, a dám semeni tvému všecky zeme tyto, a požehnáni budou v semeni tvém všickni národové zeme; [1]
5 Protože uposlechl Abraham hlasu mého, a ostríhal narízení mých, prikázaní mých, ustanovení mých a zákonu mých.
6 Bydlil tedy Izák v Gerar.
7 Ptali se pak muži místa toho o manželce jeho. Kterýžto odpovedel: Sestra má jest; nebo nesmel ríci: Manželka má jest, mysle sobe: Aby mne nezabili muži místa toho pro Rebeku. Nebo byla krásná na pohledení.
8 I prihodilo se, když již cas nejaký tam bydlil, že vyhlédal Abimelech král Filistinský z okna a uzrel Izáka, an pohrává s Rebekou manželkou svou.
9 Protož povolav Abimelech Izáka, rekl: Aj, v pravde manželka tvá to jest. Jakž to, že jsi pravil: Sestra má jest? I odpovedel jemu Izák: Nebo jsem rekl sám u sebe: Abych snad neumrel pro ni.
10 I rekl Abimelech: Což jsi to ucinil nám? O málo, že by byl spal nekdo z lidu s manželkou tvou, a ty byl bys uvedl na nás vinu.
11 I prikázal Abimelech všemu lidu, rka: Kdo by se dotkl cloveka toho, aneb manželky jeho, smrtí umre.
12 Sel pak Izák v zemi té, a shledal v tom roce sto mer; nebo požehnal mu Hospodin.
13 I rostl muž ten, a prospíval vždy více v zrostu, až i zrostl velmi.
14 Nebo mel stáda ovcí i stáda volu, a celedi mnoho; procež závideli mu Filistinští.
15 A všecky studnice, kteréž vykopali služebníci otce jeho za dnu Abrahama otce jeho, zarítili Filistinští, zasypavše je prstí.
16 I rekl Abimelech Izákovi: Odejdi od nás; nebo mnohem mocnejší jsi než my.
17 Tedy odšel odtud Izák, a rozbil stany v údolí Gerar, a bydlil tu.
18 A kopal zase Izák studnice vod, kteréž byli vykopali za dnu Abrahama otce jeho, a kteréž zarítili Filistinští po smrti Abrahamove; a nazval je temi jmény, kterýmiž je jmenoval otec jeho.
19 I kopali služebníci Izákovi v tom údolí, a nalezli tam studnici vody živé. [2]
20 Vadili se pak pastýri Gerarští s pastýri Izákovými, pravíce: Naše jest voda. Procež nazval jméno studnice té Esek, že se vadili s ním.
21 Vykopali také jinou studnici, a nesnáz byla i o tu; procež dal jí jméno Sitnah.
22 I hnul se odtud, a kopal jinou studnici, o kterouž se nevadili; protož nazval jméno její Rehobot. Nebo rekl: Nyní uprostrannil nám Hospodin, a vzrostli jsme na zemi.
23 Vstoupil pak odtud do Bersabé.
24 A ukázal se mu Hospodin v tu noc, a rekl: Já jsem Buh Abrahama otce tvého; neboj se, nebo s tebou já jsem, a požehnám tobe, a rozmnožím síme tvé pro Abrahama služebníka svého.
25 I vzdelal tu oltár, a vzýval jméno Hospodinovo, a rozbil tu stan svuj; a služebníci Izákovi vykopali tam studnici.
26 Abimelech pak prijel k nemu z Gerar, a Ochozat, prítel jeho, a Fikol, kníže vojska jeho.
27 I rekl jim Izák: Z jaké príciny prišli jste ke mne? Ponevadž vy nenávideli jste mne, a vybyli jste mne od sebe.
28 Kterížto odpovedeli: Patrne jsme to shledali, že jest Hospodin s tebou, i rekli jsme: Ucinme nyní prísahu mezi sebou, mezi námi a mezi tebou; a uciníme smlouvu s tebou:
29 Že neuciníš nám nic zlého, jako i my nedotkli jsme se tebe, a jakž jsme my toliko dobre cinili tobe, a propustili jsme te v pokoji; ty nyní tedy povol tomu, požehnaný Hospodinuv.
30 Tedy ucinil jim hody, i jedli a pili.
31 A vstavše velmi ráno, prisáhli jeden druhému. I propustil je Izák, a oni odešli od neho v pokoji.
32 Toho dne prišli služebníci Izákovi, a oznámili mu o studnici, kterouž kopali, rkouce: Nalezli jsme vodu.
33 I nazval ji Seba. Protož jméno mesta toho jest Bersabé až do dnešního dne.
34 Ezau pak jsa v letech ctyridcíti, pojal ženu Judit, dceru Béry Hetejského, a Bazematu, dceru Elona Hetejského.
35 A kormoutily Izáka a Rebeku.