1 Potom mluvil Buh k Jákobovi: Vstana, vstup do Bethel, a bydli tam; a udelej tam oltár Bohu silnému, kterýž se ukázal tobe, kdyžs utíkal pred Ezau bratrem svým.
2 Tedy rekl Jákob celádce své, a všechnem, kteríž s ním byli: Odvrzte bohy cizí, kteréž máte mezi sebou, a ocistte se, a zmente roucha svá.
3 A vstanouce, vstupme do Bethel, a udelám tam oltár silnému Bohu, kterýž vyslyšel mne v den ssoužení mého, a byl se mnou na ceste, kterouž jsem šel.
4 Tedy dali Jákobovi všecky bohy cizí, kteréž meli, i náušnice, kteréž byly na uších jejich; i zakopal je Jákob pod tím dubem, kterýž byl u Sichem.
5 I brali se odtud. (A byl strach Boží na mestech, kteráž byla vukol nich, a nehonili synu Jákobových.)
6 Tedy prišel Jákob do Luz, kteréž jest v zemi Kananejské, (to již slove Bethel,) on i všecken lid, kterýž byl s ním.
7 I vzdelal tu oltár, a nazval to místo Buh silný Bethel; nebo tu se mu byl zjevil Buh, když utíkal pred bratrem svým.
8 Tehdy umrela Debora, chovacka Rebeky, a pochována jest pod Bethel, pod dubem; i nazval jméno jeho Allon Bachuth.
9 Ukázal se pak opet Buh Jákobovi, když se navracoval z Pádan Syrské, a požehnal mu.
10 I rekl jemu Buh: Jméno tvé jest Jákob. Nebude více nazývano jméno tvé toliko Jákob, ale Izrael také bude jméno tvé. Protož nazval jméno jeho Izrael.
11 Rekl ješte Buh jemu: Já jsem Buh silný všemohoucí; rostiž a množ se; národ, nýbrž množství národu bude z tebe, i králové z bedr tvých vyjdou. [1]
12 A zemi tu, kterouž jsem dal Abrahamovi a Izákovi, tobe ji dám; semeni také tvému po tobe dám tu zemi.
13 I vstoupil od neho Buh z místa, na kterémž mluvil s ním.
14 Jákob pak vyzdvihl znamení pametné na míste tom, na kterémž mluvil s ním, sloup kamenný; a pokropil ho skropením, a svrchu polil jej olejem.
15 A nazval Jákob jméno místa toho, na kterémž mluvil s ním Buh, Bethel.
16 I brali se z Bethel, a bylo již nedaleko do Efraty. I porodila Ráchel, a težkosti trpela rodeci.
17 A když s težkostí rodila, rekla jí baba: Neboj se, nebo také tohoto syna míti budeš.
18 I stalo se, když k smrti pracovala, (nebo umrela), nazvala jméno jeho Ben Oni; ale otec jeho nazval ho Beniaminem.
19 I umrela Ráchel, a pochována jest na ceste k Efrate, jenž jest Betlém.
20 A postavil Jákob znamení pametné nad hrobem jejím; tot jest znamení hrobu Ráchel až do dnešního dne.
21 I odebral se odtud Izrael, a rozbil stan svuj za veží Eder.
22 Stalo se pak také, když bydlil Izrael v té krajine, že Ruben šel, a spal s Bálou, ženinou otce svého; o cemž uslyšel Izrael. Bylo pak synu Jákobových dvanácte.
23 Synové pak Líe: Prvorozený Jákobuv Ruben, potom Simeon, a Léví, a Juda, a Izachar, a Zabulon.
24 Synové Ráchel: Jozef a Beniamin.
25 A synové Bály, devky Ráchel: Dan a Neftalím.
26 A synové Zelfy, devky Líe: Gád a Asser. Tit jsou synové Jákobovi, kteríž mu zrozeni jsou v Pádan Syrské.
27 Tedy prišel Jákob k Izákovi otci svému do Mamre, do mesta Arbe, jenž jest Hebron, kdežto bydlil pohostinu Abraham a Izák.
28 A bylo dnu Izákových sto osmdesáte let.
29 I dokonal Izák, a umrel, a pripojen jest k lidu svému, stár jsa a plný dnu; i pochovali ho Ezau a Jákob, synové jeho.