1 Léta druhého Daria krále, mesíce šestého, prvního dne téhož mesíce, stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka k Zorobábelovi synu Salatielovu, knížeti Judskému, a k Jozue synu Jozadakovu, knezi nejvyššímu, rkoucí:
2 Takto dí Hospodin zástupu, rka: Lid tento praví, že neprišel cas, cas, v nemž by dum Hospodinuv staven byl. [1]
3 Procež stalo se slovo Hospodinovo skrze Aggea proroka, rkoucí:
4 Jest-liž vám cas, abyste vy sedeli v domích svých taflovaných, a dum tento pustý stál?
5 Protož nyní takto praví Hospodin zástupu: Priložte srdce své k cestám svým.
6 Sejete mnoho, a shromaždujete málo; jíte, ale nebýváte nasyceni; pijete, ale neuhašujete žízne; oblácíte se, ale žádný nemuže se zahríti; a ten, kdož sobe mzdu shromažduje, shromažduje ji do pytlíka deravého.
7 Takto praví Hospodin zástupu: Priložte srdce své k cestám svým.
8 Vstupte na tuto horu, a svezouce dríví, stavejte dum tento, i oblíbím sobe to, a budu oslaven, praví Hospodin.
9 Patríte na mnoho, a aj, malicko jest, a což vnášíte do domu, já to rozdmychuji. Proc se to deje? dí Hospodin zástupu. I pro dum muj, že pustý jest, ješto vy jeden každý peclivi jste o dum svuj.
10 Protož zavrelo se nebe nad vámi, aby nedávalo rosy, zeme také zavrela se, aby nevydávala úrody své.
11 A tak zavolal jsem sucha na zemi tuto, a na tyto hory, i na obilé, i na víno, a na olej, i na to, což by mela vydávati zeme, i na lidi, i na dobytek, i na všecku práci rukou.
12 I uposlechl Zorobábel syn Salatieluv, a Jozue syn Jozadakuv, knez nejvyšší, i všickni ostatkové lidu hlasu Hospodina Boha svého, a slov Aggea proroka, ponevadž jej poslal Hospodin Buh jejich; nebo se bál lid tvári Hospodinovy.
13 Tedy Aggeus posel Hospodinuv mluvil lidu v poselství Hospodinovu, rka: Já s vámi jsem, praví Hospodin.
14 V tom vzbudil Hospodin ducha Zorobábele syna Salatielova, knížete Judského, a ducha Jozue syna Jozadakova, kneze nejvyššího, a ducha ostatku všeho lidu, a prišedše, delali dílo v dome Hospodina zástupu, Boha svého.