1 Slyštež to, ó kneží, a pozorujte, dome Izraelský, i dome královský, poslouchejte, nebo proti vám soud tento jest, proto že jste osídlo v Masfa, a sítka rozestrená na vrchu Tábor.
2 Nýbrž k zabíjení uchylujíce se, pripadají k zemi, ale já ztresci každého z nich.
3 Známt já Efraima, a Izrael není ukryt prede mnou; nebo nyní smilníš, Efraime, poškvrnuje se Izrael.
4 Nemají se k tomu, aby se obrátili k Bohu svému, proto že duch smilství mezi nimi jest, Hospodina pak znáti nechtejí,
5 Tak že hrdost Izraelova svedcí vuci proti nemu; protož Izrael i Efraim padnou pro nepravost svou, padne také i Juda s nimi.
6 S stády bravu a skotu svých pujdou hledati Hospodina, však nenaleznou; vzdálilte se od nich.
7 Hospodinu se zproneverili, nebo syny cizí zplodili; jižt je zžíre mesíc i s jmením jejich.
8 Trubte trubou v Gabaa, a na pozoun v Ráma; kricte v Betaven: Po tobe, ó Beniamine.
9 Efraim zpušten bude v den kázne, v nemž po pokoleních Izraelských uvedu v známost pravdu.
10 Knížata Judská jsou podobná tem, kteríž prenášejí mezník; vyleji na ne jako vodu prchlivost svou.
11 Utišten jest Efraim, potrín soudem, však sobe libuje choditi za rozkazem.
12 Protož i já byl jsem jako mol Efraimovi, a jako hnis domu Judovu.
13 Procež vida Efraim neduh svuj, a Juda nežit svuj, utekl se Efraim k Assurovi, a poslal k králi, kterýž by se o nej zasadil. Ale on nebude moci zhojiti vás, ani uzdraviti vás od nežitu.
14 Nebo já jsem jako lítý lev Efraimovi, a jako lvíce domu Judovu; já, já uchvátím a ujdu, vezmu, a žádný nevytrhne.
15 Odejda, navrátím se na místo své, až se vinni dadí, a hledati budou tvári mé.