1 Nastrojil pak byl Hospodin rybu velikou, aby požrela Jonáše. I byl Jonáš v strevách té ryby tri dni a tri noci.
2 I modlil se Jonáš Hospodinu Bohu svému v strevách té ryby,
3 A rekl: Z ssoužení svého volal jsem k Hospodinu, a ozval se mi; z bricha hrobu kricel jsem, a vyslyšel jsi hlas muj.
4 Nebo jsi mne uvrhl do hlubiny, do prostred more, a reka obklícila mne; všecka vlnobití tvá i rozvodnení tvá na mne se svalila.
5 Bylt jsem již rekl: Vyhnán jsem od ocí tvých, ale ještet pohledím na tvuj svatý chrám.
6 Obklícily mne vody až k duši, propast obklícila mne, lekno otocilo se okolo hlavy mé.
7 Až k spodkum hor dostal jsem se, zeme závorami svými zalehla mi na vecnost, ty jsi však vysvobodil od porušení život muj, ó Hospodine Bože muj.
8 Když se svírala ve mne duše má, na Hospodina jsem se rozpomínal, i prišla k tobe modlitba má do chrámu svatého tvého.
9 Kteríž ostríhají marností pouhých, dobroty Boží se zbavují.
10 Já pak s hlasem díkcinení obetovati budu tobe; což jsem slíbil, splním. Hojné vysvobození jest u Hospodina.
11 Rozkázal pak byl Hospodin rybe té, i vyvrátila Jonáše na breh.