1 Stalo se pak po smrti Mojžíše, služebníka Hospodinova, že mluvil Hospodin k Jozue, synu Nun, služebníku Mojžíšovu, rka:
2 Mojžíš, služebník muj, umrel; protož nyní vstan, prejdi Jordán tento, ty i všecken lid tento, a jdi do zeme, kterouž já dávám synum Izraelským.
3 Každé místo, po kterémž šlapati budete nohama svýma, dal jsem vám, jakož jsem mluvil k Mojžíšovi.
4 Od poušte a Libánu toho až k rece veliké, rece Eufrates, všecka zeme Hetejská až do more velikého na západ slunce bude pomezí vaše.
5 Neostojí žádný pred tebou po všecky dny života tvého; jakož jsem byl s Mojžíšem, tak budu s tebou; nenechám tebe samého, aniž te opustím. [1]
6 Posilniž se a zmužile se mej, nebo ty uvedeš v dedictví lidu tomuto zemi, kterouž jsem s prísahou zaslíbil otcum jejich, že ji dám jim.
7 Toliko posiln se a udatne sobe pocínej, abys ostríhal a cinil všecko podlé zákona, kterýž prikázal tobe Mojžíš, služebník muj; neuchyluj se od neho na pravo ani na levo, abys byl opatrný ve všem, k cemuž se obrátíš.
8 Neodejdet kniha zákona tohoto od úst tvých, ale premyšlovati budeš o nem dnem i nocí, abys ostríhal a cinil všecko podlé toho, což psáno jest v nem; nebo tehdáž štastný budeš na cestách svých, a tehdáž opatrný budeš.
9 Zdaliž jsem neprikázal tobe, rka: Posilni se a zmužile se mej, neboj se, ani lekej, nebo s tebou jest Hospodin Buh tvuj, kamž se koli obrátíš.
10 Tedy prikázal Jozue správcum lidu, rka:
11 Projdete skrze tábor a prikažte lidu, rkouce: Nachystejte sobe potravy, nebo po trech dnech pujdete pres Jordán tento, abyste vejdouce, opanovali zemi, kterouž Hospodin Buh váš dává vám k dedicnému vládarství.
12 Rubenovu pak pokolení a Gádovu, a polovici pokolení Manassesova mluvil Jozue, rka:
13 Pomnete na to, co vám prikázal Mojžíš služebník Hospodinuv, když rekl: Hospodin Buh váš zpusobil vám odpocinutí, že vám dal zemi tuto.
14 Ženy vaše, dítky vaše i dobytek váš necht zustanou v zemi, kterouž dal vám Mojžíš s této strany Jordánu, vy pak jdete vojensky zporádaní pred bratrími svými, kteríkoli jste muži silní, a pomáhejte jim,
15 Dokudž nedá odpocinutí Hospodin bratrím vašim jako i vám, a neobdrží dedicne také i oni zeme, kterouž Hospodin Buh váš dává jim. Potom navrátíte se do zeme dedictví svého, kterouž dal vám Mojžíš, služebník Hospodinuv, s této strany Jordánu, k východu slunce, a dedicne vlásti jí budete.
16 I odpovedeli k Jozue, rkouce: Všecko, což jsi nám rozkázal, uciníme, a kamžkoli pošleš nás, pujdeme.
17 Rovne jakž jsme poslouchali Mojžíše, tak poslouchati budeme tebe; jediné necht jest Hospodin Buh tvuj s tebou, jako byl s Mojžíšem.
18 Kdo by koli odporný byl rozkázaní tvému, a neposlouchal by recí tvých ve všech vecech, kteréž bys prikázal jemu, umret; toliko posiln se a zmužile se mej.