1 Toto pak jest, což dedicne obdrželi synové Izraelští v zemi Kanán, což uvedli jim právem dedicným k vládarství Eleazar knez, a Jozue, syn Nun, a prední z otcu, v pokolení synu Izraelských,
2 Losem delíce dedictví jejich, jakož prikázal Hospodin skrze Mojžíše, aby dal devateru pokolení a polovici pokolení.
3 Nebo byl dal Mojžíš dedictví pultretímu pokolení pred Jordánem, Levítum pak nedal dedictví u prostred nich.
4 Nebo synu Jozefových bylo dvoje pokolení, Manassesovo a Efraimovo; a nedali dílu Levítum v zemi, krome mest k bydlení, a podmestí jejich pro dobytek a stáda jejich.
5 Jakož prikázal Hospodin Mojžíšovi, tak ucinili synové Izraelští, a rozdelili zemi.
6 Pristoupili pak synové Juda k Jozue v Galgala, i promluvil k nemu Kálef, syn Jefonuv, Cenezejský: Ty víš, co jest mluvil Hospodin k Mojžíšovi, muži Božímu, z príciny mé a tvé v Kádesbarne.
7 Ve ctyridceti letech byl jsem, když mne poslal Mojžíš, služebník Hospodinuv, z Kádesbarne k spatrení zeme, a oznámil jsem jemu tu vec, jakž bylo v srdci mém.
8 Ale bratrí moji, kteríž šli se mnou, zkormoutili srdce lidu, já pak cele krácel jsem za Hospodinem Bohem svým.
9 I prisáhl Mojžíš toho dne, rka: Jiste že zeme, po kteréž jsi chodil nohama svýma, bude v dedictví tobe i synum tvým až na veky, proto že jsi cele následoval Hospodina Boha mého.
10 A nyní, aj, propujcil mi Hospodin života, jakož zaslíbil. Již ctyridceti a pet let jest od toho casu, jakž toto mluvil Hospodin k Mojžíšovi, a jakž chodil Izrael po poušti, a aj, již dnes jsem v osmdesáti peti letech,
11 A ješte nyní jsem pri síle jako tehdáž, když poslal mne Mojžíš. Jaká byla síla má tehdáž, taková i nyní síla má jest k boji, a k vycházení i k vcházení.
12 Protož nyní dej mi horu tuto, o níž mluvil Hospodin onoho dne, nebo ty slyšel jsi toho dne, že Enakim jsou tam, a mesta veliká a pevne hrazená. Bude-li Hospodin se mnou, vyhladím je, jakož mluvil Hospodin.
13 I požehnal mu Jozue, a dal Hebron Kálefovi, synu Jefone, v dedictví.
14 Protož dostal se Hebron Kálefovi, synu Jefona Cenezejského, v dedictví až do tohoto dne, proto že cele krácel za Hospodinem Bohem Izraelským.
15 Sloulo pak Hebron prvé mesto Arbe, kterýžto Arbe byl clovek veliký mezi Enakim. I odpocinula zeme od boju.