1 I stalo se, když již všecken národ prešel Jordán, (nebo byl rekl Hospodin k Jozue, rka: [1] [2]
2 Vezmete sobe z lidu dvanácte mužu, po jednom muži z každého pokolení,
3 A prikažte jim, rkouce: Vezmete sobe odsud z prostred Jordánu, s místa, na nemž stály nohy knežské nepohnute, dvanácte kamenu, a vyneste je s sebou, a skladte v ležení, v kterémž pres tuto noc pozustanete),
4 Že povolav Jozue dvanácti mužu, kteréž k tomu zrídil z synu Izraelských, po jednom muži z každého pokolení,
5 I rekl jim Jozue: Jdete pred truhlou Hospodina Boha svého do prostred Jordánu a vezmete sobe každý kámen jeden na rameno své, vedlé poctu pokolení synu Izraelských,
6 Aby to bylo na znamení mezi vámi. Když by potom tázali se synové otcu svých, rkouce: K cemu jsou vám ti kamenové?
7 Odpovíte jim, že se rozdelily vody Jordánské pred truhlou smlouvy Hospodinovy, (když, pravím, šla pres Jordán, rozdelily se vody Jordánské), i zustávají kamenové tito na památku synum Izraelským až na veky.
8 I ucinili synové Izraelští tak, jakž prikázal Jozue, a vzali dvanácte kamenu z prostredku Jordánu, jakož mluvil Hospodin k Jozue, vedlé poctu pokolení synu Izraelských, a prinesli je s sebou na první stanovište, a tu je složili.
9 Jozue také vyzdvihl dvanácte kamenu u prostred Jordánu na míste, kdež stály nohy kneží nesoucích truhlu smlouvy, a byli tam až do tohoto dne.
10 Kneží pak, jenž nesli truhlu, stáli u prostred Jordánu, dokudž se nevyplnilo všeliké slovo, kteréž prikázal Hospodin Jozue, aby oznámil lidu podlé všeho, jakž byl prikázal Mojžíš Jozue. I pospíšil lid a prešli.
11 Když pak již prešel všecken lid, prešla také truhla Hospodinova i kneží, an lid na to hledí.
12 Prešli i synové Rubenovi a synové Gádovi, a polovice pokolení Manassesova, vojensky zporádaní pred syny Izraelskými, jakož byl mluvil k nim Mojžíš.
13 Okolo ctyridcíti tisícu odených bojovníku šlo pred Hospodinem k boji na roviny Jericha.
14 V ten den zvelebil Hospodin Jozue pred ocima všeho Izraele. I báli se ho, jako se báli Mojžíše po všecky dny života jeho.
15 Mluvil pak Hospodin k Jozue, rka:
16 Prikaž knežím, kteríž nesou truhlu svedectví, at vystoupí z Jordánu.
17 I prikázal Jozue knežím, rka: Vystupte z Jordánu.
18 Když pak vystupovali kneží, jenž nesli truhlu smlouvy Hospodinovy, z prostred Jordánu, jakž jen vytrhli kneží nohy na sucho, navrátily se vody Jordánské k místu svému, a tekly predce jako i prvé ve všech brezích svých.
19 Vyšed pak lid z Jordánu desátého dne mesíce prvního, položili se v Galgala k strane východní Jericha;
20 A dvanácte kamenu tech, kteréž vynesli z Jordánu, postavil Jozue v Galgala.
21 A mluvil k synum Izraelským takto: Když by se otázali potom synové vaši otcu svých, rkouce: Co ti kamenové znamenají?
22 Oznámíte synum svým a díte: Po suše prešel Izrael Jordán tento.
23 Nebo vysušil Hospodin Buh váš vody Jordánské pred tvárí vaší, až jste prešli, jakož ucinil Hospodin Buh váš mori Rudému, kteréž vysušil pred tvárí naší, až jsme prešli,
24 Aby poznali všickni národové zeme ruku Hospodinovu, že silná jest, a abyste se báli Hospodina Boha vašeho po všecky dny.