1 To když uslyšeli všickni králové, kteríž bydlili za Jordánem, na horách i na rovinách, a na všem brehu more velikého naproti Libánu: Hetejský, Amorejský, Kananejský, Ferezejský, Hevejský a Jebuzejský,
2 Sebrali se spolu, aby bojovali proti Jozue a proti Izraeli jednomyslne.
3 Ale obyvatelé Gabaon uslyšavše, co ucinil Jozue Jerichu a Hai,
4 Ucinili i oni chytre. Nebo odšedše, ukázali se, jako by zdaleka poslové byli, a vzali pytle staré na osly své, a kožené láhvice vinné vetché, zedrané a zzašívané,
5 Obuv také starou a splácenou na nohy své, též šaty otrelé na sebe; a všecken chléb, kterýž sobe na cestu vzali, vyschlý byl a zdrobený.
6 I šli k Jozue do ležení v Galgala, a rekli jemu i mužum Izraelským: Z zeme daleké jsme prišli, protož nyní ucinte s námi smlouvu.
7 Tedy odpovedeli muži Izraelští k Hevejským: Snad u prostred nás vy bydlíte, i kterakž bychom s vámi ucinili smlouvu?
8 Ale oni odpovedeli Jozue: Služebníci tvoji jsme. Jimž rekl Jozue: Kdo pak jste, a odkud jste prišli?
9 Odpovedeli jemu: Z zeme velmi daleké prišli služebníci tvoji ve jménu Hospodina Boha tvého; nebo jsme slyšeli povest jeho a všecky veci, kteréž cinil v Egypte.
10 A všecko, což ucinil dvema králum Amorejským, kteríž bydlili za Jordánem, Seonovi, králi Ezebon, a Ogovi, králi Bázan, kterýž byl v Astarot.
11 I rekli nám starší naši a všickni obyvatelé zeme naší temito slovy: Naberte sobe potravy na cestu, a jdete jim vstríc, a rcete jim: Služebníci vaši jsme, protož nyní ucinte s námi smlouvu.
12 Totot jest chléb náš; horký jsme na cestu vzali z domu svých v ten den, když jsme vyšli, abychom k vám šli, a hle, nyní již vyschl a zdrobil se.
13 A tyto kožené láhvice vinné nové byly, když jsme je naplnili, a již hle, potrhané jsou; tolikéž tento odev náš a obuv naše zvetšela, pro prílišnou cesty dalekost.
14 I prijali to muži ti z pokrmu jejich, a úst Hospodinových neotázali se.
15 A ucinil s nimi Jozue pokoj, a všel s nimi v smlouvu, aby jich pri životu zanechal; také i knížata shromáždení prísahu jim ucinili.
16 Po trech pak dnech, po té smlouve s nimi ucinené, uslyšeli, že by velmi blízko jich byli, a že by u prostred nich bydlili.
17 Jdouce tedy synové Izraelští, pritáhli k mestum jejich tretího dne; mesta pak jejich byla Gabaon a Kafira a Berot a Kariatjeharim.
18 Ale nezbili jich synové Izraelští, proto že prísahu jim ucinili knížata shromáždení skrze Hospodina Boha Izraelského. A reptalo všecko shromáždení proti knížatum.
19 Tedy rekla všecka knížata všemu shromáždení: My jsme jim prísahu ucinili skrze Hospodina Boha Izraelského, protož nyní nemužeme se jich dotknouti.
20 Toto jim uciníme: Zanecháme jich pri životu, aby nebylo na nás rozhnevání pro prísahu, kterouž jsme jim ucinili.
21 Rekli jim knížata i to: Necht jsou živi a drva sekají, a vodu nosí všemu shromáždení. I prestali na tom, jakož jim mluvila knížata.
22 Povolal jich pak Jozue a mluvil k nim, rka: Proc jste nás podvedli, rkouce: Velmi jsme dalecí od vás? A vy u prostred nás bydlíte.
23 Protož nyní zlorecení jste, a neprestanou z vás služebníci, a kteríž by dríví sekali a vodu nosili do domu Boha mého.
24 Kteríž odpovídajíce Jozue, rekli: Za vec jistou oznámeno bylo služebníkum tvým, kterak prikázal Hospodin Buh tvuj Mojžíšovi služebníku svému, dáti vám zemi tuto, a vyhladiti všecky obyvatele zeme této pred tvárí vaší; protož strachovali jsme se vás, bojíce se za životy své pred vámi, a ucinili jsme to.
25 A hle, nyní v ruce tvé jsme; cožt se dobrého a spravedlivého vidí uciniti s námi, to ucin.
26 I ucinil jim tak, a vysvobodil je z rukou synu Izraelských, aby jich nepobili.
27 A ustanovil je Jozue v ten den, aby dríví sekali a vodu nosili všemu shromáždení, i k oltári Hospodinovu, až do tohoto dne, na míste, kteréž by vyvolil.