1 Šel pak Samson do Tamnata, a uzrel tam ženu ze dcer Filistinských.
2 A navrátiv se, oznámil otci svému a materi své, rka: Videl jsem ženu v Tamnata ze dcer Filistinských, protož nyní vezmete mi ji za manželku.
3 I rekl mu otec jeho a matka jeho: Zdali není mezi dcerami bratrí tvých a ve všem lidu mém ženy, že sobe vzíti chceš manželku z Filistinských neobrezaných? Odpovedel Samson otci svému: Tuto vezmete mi, nebt mi se líbí.
4 Otec pak jeho a matka jeho nevedeli, by to od Hospodina bylo, a že príciny hledá od Filistinských; nebo toho casu panovali Filistinští nad Izraelem.
5 Tedy šel Samson a otec jeho i matka jeho do Tamnata. Když pak prišli k vinicím Tamnatským, a aj, lev mladý rvoucí potkal se s ním.
6 I sstoupil na nej Duch Hospodinuv, a roztrhl lva, jako by roztrhl kozelce, ackoli nic nemel v rukou svých. A neoznámil otci ani materi své, co ucinil.
7 Prišed tedy, mluvil s ženou tou, a líbila se Samsonovi.
8 Navracuje se pak po nekolika dnech, aby ji pojal, uchýlil se, aby pohledel na mrtvého lva, a aj, v tele jeho byl roj vcel a med.
9 A vybrav jej na ruce své, šel cestou a jedl; a prišed k otci svému a materi své, dal jim, i jedli. Ale nepovedel jim, že z mrtvého lva vynal ten med.
10 Tedy šel otec jeho k žene té, a ucinil tam Samson hody, nebo tak cinívali mládenci.
11 Když pak jej videli tam, vybrali z sebe tridceti tovaryšu, aby byli pri nem.
12 I rekl jim Samson: Vydám vám pohádku, kterouž jestliže mi práve vysvetlíte za sedm dní techto hodu a uhodnete, dám vám tridceti cechlu a tridcatero roucho promenné.
13 Jestliže mi pak nebudete moci uhodnouti, dáte vy mne tridceti cechlu a tridcatero roucho promenné. Kteríž odpovedeli jemu: Vydej pohádku svou, at ji slyšíme.
14 I rekl jim: Z zžírajícího vyšel pokrm, a z silného vyšla sladkost. I nemohli uhodnouti pohádky té za tri dni.
15 Stalo se pak dne sedmého, (nebo byli rekli žene Samsonove: Namluv muže svého, at nám vyloží tu pohádku, at nespálíme te i domu otce tvého ohnem. Proto-liž, abyste našeho statku dostali, pozvali jste nás? Ci co?
16 I plakala žena Samsonova na nej, rkuci: Jiste nenávidíš mne a nemiluješ mne; pohádku jsi vydal synum lidu mého, a mne jí nechceš povedíti. Kterýž rekl jí: Hle, otci mému a materi neoznámil jsem, a tobe mám povedíti?
17 I plakala na nej do sedmého dne,v nichž meli hody). Dne tedy sedmého povedel jí, nebo trápila jej; kterážto oznámila pohádku synum lidu svého.
18 Muži tedy mesta toho dne sedmého, prvé než slunce zapadlo, rekli jemu: Co sladšího nad med, a co silnejšího nad lva? Kterýž rekl jim: Byste byli neorali mou jalovickou, neuhodli byste pohádky mé.
19 I sstoupil na nej Duch Hospodinuv, a šel do Aškalon, a pobil z nich tridceti mužu. A vzav loupeže jejich, dal šaty promenné tem, jenž uhodli pohádku, a rozhnevav se velmi, odšel do domu otce svého.
20 Žena pak Samsonova dostala se jednomu z tovaryšu jeho, kteréhož on byl k sobe pripojil.