1 Synové pak Aronovi Nádab a Abiu, vzavše jeden každý kadidlnici svou, dali do nich ohen a položili na nej kadidlo, a obetovali pred Hospodinem ohen cizí, cehož jim byl neprikázal. [2]
2 Protož sstoupiv ohen od Hospodina, spálil je; a zemreli tu pred Hospodinem.
3 I rekl Mojžíš Aronovi: Tot jest, což mluvil Hospodin, rka: V tech, kteríž pristupují ke mne, posvecen budu, a pred oblícejem všeho lidu oslaven budu. I mlcel Aron.
4 Tedy povolal Mojžíš Mizaele a Elizafana, synu Uziele, strýce Aronova, a rekl jim: Podte a vyneste bratrí své od svatyne ven za stany.
5 I prišli a vynesli je v sukních jejich ven za stany, jakž byl rozkázal Mojžíš.
6 Mluvil pak Mojžíš Aronovi, Eleazarovi a Itamarovi, synum jeho: Hlav svých neodkrývejte a roucha svého neroztrhujte, abyste nezemreli, a aby se Buh na všecko množství nerozhneval; ale bratrí vaši, všecka rodina Izraelská, budou plakati nad tím spálením, kteréž uvedl Hospodin. [1]
7 Vy pak ze dverí stánku úmluvy nevycházejte, abyste nezemreli; nebo olej pomazání Hospodinova jest na vás. I ucinili vedlé rozkázaní Mojžíšova.
8 Mluvil také Hospodin Aronovi, rka:
9 Vína a nápoje opojného nebudeš píti,ty ani synové tvoji s tebou, kdyžkoli budete míti vcházeti do stánku úmluvy, abyste nezemreli, (ustanovení vecné to bude po rodech vašich);
10 Také abyste rozeznati mohli mezi svatým a neposveceným, a mezi cistým a necistým;
11 Též abyste ucili syny Izraelské všechnem ustanovením, kteráž mluvil Hospodin k nim skrze Mojžíše.
12 Mluvil pak Mojžíš Aronovi, Eleazarovi a Itamarovi, synum jeho, kteríž živi zustali: Vezmete obet suchou, kteráž zustala z ohnivých obetí Hospodinových, a jezte ji s presnicemi u oltáre; nebo svatá svatých jest.
13 Protož jísti budete ji na míste svatém, nebo to jest právo tvé a právo synu tvých z ohnivých obetí Hospodinových; tak zajisté jest mi prikázáno.
14 Hrudí pak sem i tam obracení, a plece vznášení jísti budete na míste cistém, ty i synové tvoji, i dcery tvé s tebou; nebo to právem tobe a synum tvým dáno jest z pokojných obetí synu Izraelských.
15 Plece vzhuru vznášení a hrudí sem i tam obracení s obetmi ohnivými tuku, kteréž prinesou, aby sem i tam obracíno bylo, tak jako obet obracení pred Hospodinem, bude tobe i synum tvým s tebou právem vecným, jakož prikázal Hospodin.
16 Mojžíš pak hledal pilne kozla k obeti za hrích, a hle, již spálen byl. Tedy rozhneval se na Eleazara a Itamara, syny Aronovy pozustalé, a rekl:
17 Procež jste nejedli obeti za hrích na míste svatém? Nebo svatá svatých byla, ponevadž ji dal vám, abyste nesli nepravost všeho množství k ocištení jejich pred Hospodinem.
18 A hle, ani krev její není vnesena do vnitrku svatyne. Jísti jste meli ji v svatyni, jakož jsem byl prikázal.
19 Tedy odpovedel Aron Mojžíšovi: Aj, dnes obetovali obet svou za hrích a obet svou zápalnou pred Hospodinem, ale prihodila se mne taková vec, že, kdybych byl jedl obet za hrích dnes, zdali by se to líbilo Hospodinu?
20 Což když uslyšel Mojžíš, prestal na tom.