1 I mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:
2 Mluv synum Izraelským a rci jim: Já jsem Hospodin Buh váš.
3 Vedlé skutku zeme Egyptské, v níž jste bydlili, necinte, ani podlé skutku zeme Kananejské, do kteréž já vás uvozuji, ciniti budete, a v ustanoveních jejich nechodte.
4 Soudy mé cinte a ustanovení mých ostríhejte, abyste chodili v nich: Já jsem Hospodin Buh váš.
5 Ostríhejte ustanovení mých a soudu mých. Clovek ten, kterýž by je cinil, živ bude v nich: Já jsem Hospodin.
6 Nižádný clovek k žádné prítelkyni krevní nepristupuj k obnažení hanby její: Já jsem Hospodin.
7 Hanby otce svého a matky své neodkryješ; matka tvá jest, neodkryješ hanby její.
8 Hanby ženy otce svého neodkryješ; nebo hanba otce tvého jest.
9 Hanby sestry své, dcery otce svého aneb dcery matky své, kteráž doma zplozena aneb vne zplozena jest, neodkryješ hanby jejich. [2]
10 Hanby vnucky své, bud po synu neb dceri své, neodkryješ; nebo hanba tvá jsou.
11 Hanby dcery manželky otce svého, kteráž jest zplozena od otce tvého, tvá sestra jest, neodkryješ hanby její.
12 Hanby sestry otce svého neodkryješ; nebo krevní prítelkyne otce tvého jest.
13 Hanby sestry matky své neodkryješ; nebo krevní prítelkyne matky tvé jest.
14 Hanby bratra otce svého neodkryješ; k manželce jeho nevejdeš, stryna tvá jest.
15 Hanby nevesty své neodkryješ; manželka jest syna tvého, neodkryješ hanby její.
16 Hanby manželky bratra svého neodkryješ; nebo hanba bratra tvého jest.
17 Hanby ženy a dcery její neodkryješ. Vnucky její po synu neb po dceri její nepojmeš, abys odkryl hanbu její; nebo krevní jsou, a nešlechetnost jest.
18 Nevezmeš sobe ženy k žene první, abys ssoužil ji, odkrývaje hanbu její za života jejího.
19 Také k žene, když jest v své nemoci necisté, nepristoupíš, odkrývaje hanbu její.
20 S manželkou bližního svého nebudeš obcovati, poškvrnuje se s ní.
21 Nedopustíš, aby kdo z semene tvého proveden byl skrze ohen modly Moloch, abys nepoškvrnil jména Boha svého: Já jsem Hospodin. [1]
22 Nebudeš obcovati s mužským pohlavím, scházeje se s ním jako s ženou; nebo ohavnost jest.
23 A s žádným hovadem nebudeš obcovati, poškvrnuje se s ním; ani žena nepoddá se hovadu, aby s ním obývala; nebo mrzkost jest.
24 A protož nepoškvrnujtež se žádnou touto vecí; nebo temito všemi vecmi poškvrnili se pohané, kteréž já vyvrhu od tvári vaší.
25 Nebo poškvrnila se zeme, a navštívím nepravost její na ní, a vyvrátí zeme obyvatele své.
26 Ale vy ostríhejte ustanovení mých a soudu mých, a necinte nižádných ohavností techto, tak domácí jako príchozí, kterýž jest pohostinu u prostred vás.
27 (Nebo všecky ty ohavnosti cinili lidé zeme té, kteríž byli pred vámi, címž poškvrnena jest zeme.)
28 Aby nevyvrátila vás zeme, proto že byste jí poškvrnili, jako vyvrátila národ, kterýž byl pred vámi.
29 Nebo kdož by koli dopustil se nekteré ze všech ohavností tech: duše zajisté, kteréž by cinily to, vyhlazeny budou z prostredku lidu svého.
30 Protož ostríhejte prikázání mých, abyste necinili niceho z obyceju ohavných,kteríž cineni jsou pred vámi, aniž sebe jimi poškvrnujte: Já jsem Hospodin Buh váš.