1 Nedelejte sobe modl, ani obrazu rytého, aneb sloupu nevyzdvihnete sobe, ani kamene malovaného v zemi vaší nestavejte, abyste se jemu klaneli; nebo já jsem Hospodin Buh váš. [1]
2 Sobot mých ostríhejte, a svatyne mé se bojte: Já jsem Hospodin.
3 Jestliže v ustanoveních mých choditi budete, a prikázaní mých ostríhajíce, budete je ciniti:
4 Tedy dám vám dešte vaše casy svými, a zeme vydá úrody své, a stromoví polní vydá ovoce své,
5 Tak že mlácení postihne vinobraní, a vinobraní postihne setí. I budete jísti chléb svuj do sytosti, a prebývati budete bezpecne v zemi své.
6 Nebo dám pokoj v zemi, i budete spáti, a nebude, kdo by vás predesil; vypléním i zver zlou z zeme, a mec nebude procházeti zeme vaší.
7 Nýbrž honiti budete neprátely své, a padnou pred vámi od mece.
8 Pet vašich honiti jich bude sto, a sto vašich honiti bude deset tisícu, i padnou neprátelé vaši pred vámi od mece.
9 Nebo obrátím tvár svou k vám, a dám vám zrust, a rozmnožím vás, a utvrdím smlouvu svou s vámi.
10 A jísti budete úrody nekolikaleté, a když nové prijdou, staré vyprázdníte.
11 Vzdelám príbytek svuj u prostred vás, a duše má nebude vás nenávideti.
12 A procházeti se budu mezi vámi, a budu Bohem vaším, a vy budete lidem mým.
13 Já jsem Hospodin Buh váš, kterýž jsem vyvedl vás z zeme Egyptských, abyste jim nesloužili, a polámal jsem závory jha vašeho, abyste chodili prosti. [4]
14 Pakli nebudete mne poslouchati, a nebudete ciniti všech prikázaní techto, [2]
15 A jestli ustanovení má zavržete, a soudy mé zoškliví-li sobe duše vaše, tak abyste necinili všech prikázaní mých, a zrušili byste smlouvu mou:
16 Já také toto uciním vám: Uvedu na vás strach, souchotiny a zimnici pálcivou, což zkazí oci vaše, a bolestí naplní duši. Semeno své nadarmo síti budete, nebo neprátelé vaši snedí je.
17 Postavím zurivou tvár svou proti vám, tak že poraženi budete od neprátel svých, a panovati budou nad vámi ti, kteríž vás nenávidí. Utíkati budete, ano vás žádný nehoní.
18 Jestliže ani tak poslouchati mne nebudete, tedy ješte sedmkrát více trestati vás budu pro hríchy vaše.
19 A potru vyvýšenost síly vaší, a uciním nebe nad vámi jako železo, a zemi vaši jako med.
20 Nadarmo bude vynaložena síla vaše, nebo zeme vaše nevydá vám úrody své, a stromoví zeme nevydá ovoce svého.
21 Jestliže pak se mnou maní zacházeti budete, a nebudete mne chtíti poslouchati, tedy pridám na vás sedmkrát více ran vedlé hríchu vašich.
22 A pustím na vás zver polní, kteráž uvede na vás sirobu, a vyhubí hovada vaše a umenší vás; i zpustnou cesty vaše.
23 Pakli ani potom nenapravíte se, ale vždy se mnou maní zacházeti budete,
24 I já s vámi maní zacházeti budu, a bíti vás budu sedmkrát více pro hríchy vaše.
25 A uvedu na vás mec, kterýž vrchovate pomstí zrušení smlouvy. I shrnete se do mest svých; tam pošli mor mezi vás, a dáni budete v ruce neprátelum.
26 A když polámi vám hul chleba, tedy deset žen péci bude chléb váš v peci jedné, a zase chléb váš odvažovati vám budou. Budete pak jísti, a nenasytíte se.
27 Pakli i s tím nebudete mne poslouchati, ale predce maní se mnou zacházeti budete:
28 I já také v hneve maní s vámi zacházeti budu, a trestati vás budu i já sedmkrát více pro hríchy vaše.
29 A budete jísti tela synu svých, a tela dcer svých.
30 A zkazím výsosti vaše, a vypléním slunecné obrazy vaše, a skladu tela vaše na špalky ukydaných bohu vašich, a duše má bude vás nenávideti. [3]
31 Mesta vaše dám v zpuštení, a uciním, aby zpustly svatyne vaše, aniž více zachutnám obeti vune príjemné vaší.
32 Já zpustím zemi, tak že ztrnou nad ní neprátelé vaši, kteríž bydliti budou v ní.
33 Vás pak rozptýlím mezi národy, a uciním, aby s dobytým mecem vás honili. I bude zeme vaše vyhubena, a mesta vaše zpustnou.
34 A tehdy zeme užive sobot svých po všecky dny, v nichž pustá bude, vy pak budete v zemi neprátel svých. Tehdáž, pravím, odpocine zeme, a užive sobot svých.
35 Po všecky dny, v nichž pustá bude, odpocívati bude; nebo neodpocívala v soboty vaše, když jste vy bydlili v ní.
36 Kteríž pak ješte pozustanou z vás, uvedu strach na srdce jejich v krajinách neprátel jejich, tak že zažene je chrest listu vetrem chrestícího. I budou utíkati, rovne jako pred mecem, a padnou, an jich žádný honiti nebude.
37 A budou padati jeden pres druhého jakožto od mece, ac jich žádný honiti nebude; aniž kdo z vás bude moci ostáti pred neprátely svými.
38 I zahynete mezi národy, a zžíre vás zeme neprátel vašich.
39 Kteríž pak pozustanou z vás, svadnouti budou pro nepravost svou v zemi neprátel vašich, ano i pro nepravosti otcu vašich s nimi usvadnou.
40 Ale jestliže budou vyznávati nepravost svou, a nepravost otcu svých vedlé prestoupení svého, kterýmž prestoupili proti mne, a maní se mnou zacházeli,
41 I já také že jsem maní s nimi zacházel, a uvedl je do zeme neprátel jejich; jestliže, pravím, tehdáž poníží se srdce jejich neobrezané, a schválí pokutu nepravosti své:
42 Tedy rozpomenu se na smlouvu svou s Jákobem, a na smlouvu svou s Izákem, i na smlouvu svou s Abrahamem rozpomenu se; také i na tu zemi pametliv budu.
43 Mezi tím zeme jsuc jich zbavena, užive sobot svých, kdyžto zpuštena bude pro ne. Tehdáž oni schválí pokutu nepravosti své proto, že všelijak soudy mými pohrdali, a ustanovení má zošklivila sobe duše jejich.
44 A však i tak, když by v zemi neprátel svých byli, nezavrhl bych jich, a nezošklivil jich sobe, abych je mel do konce zkaziti, a zrušiti smlouvu svou s nimi; nebo já jsem Hospodin Buh jejich.
45 Ale rozpomenu se na ne pro smlouvu ucinenou s predky jejich, kteréž jsem vyvedl z zeme Egyptské pred ocima pohanu, abych jim byl za Boha: Já Hospodin.
46 Ta jsou ustanovení a soudové, i zákonové, kteréž vydal Hospodin na hore Sinai skrze Mojžíše, aby byli mezi ním a mezi syny Izraelskými.