1 Bríme slova Hospodinova proti Izraelovi skrze Malachiáše.
2 Miluji vás, praví Hospodin, vy pak ríkáte: V cem nás miluješ? Zdaliž Ezau nebyl bratr Jákobuv? praví Hospodin. A však jsem miloval Jákoba.
3 Ezau pak mel jsem v nenávisti; protož zanechal jsem hor jeho pustých, a dedictví jeho drakum poušte.
4 Rekne-li Idumejská zeme: Ochuzenit jsme, ale navrátíme se zase, a vystavíme místa pustá, takto praví Hospodin zástupu: Oni necht stavejí, a já budu boriti. I budou je nazývati pomezím bezbožnosti a lidem, na nejž hneviv bude Hospodin až na veky.
5 Což oci vaše uzrí, a vy díte: Veleben bud Hospodin po pomezích Izraelských.
6 Syn ctí otce, a služebník pána svého. Protož jestližet jsem já otec, kdež jest cest má? A jestliže jsem pán, kde jest bázen má? Vám to mluví Hospodin zástupu, ó kneží, kteríž sobe zlehcujete jméno mé. A však ríkáte: V cem zlehcujeme jméno tvé? [1]
7 Kteríž prinášejíce na oltár muj obet poškvrnenou, ríkáte: Címž jsme te poškvrnili? Tím, když ríkáte: Stul Hospodinuv v pohrdání jest.
8 Nebo když privodíte slepé k obetování, což to není nic zlého? A když privodíte chromé aneb nemocné, což to není nic zlého? Daruj je medle knížeti svému, zalíbíš-li mu se tím, a prijme-li tvár tvou, praví Hospodin zástupu. [2]
9 A protož nyní kortež se tvári Boha silného, aby nám milost ucinil. Ale když to z rukou vašich jest, prijme-liž kterého z vás oblícej? praví Hospodin zástupu.
10 Anobrž kdo jest mezi vámi, aby zavrel dvére, aneb zapálil na oltári mém darmo? Nemámt v vás žádné líbosti, praví Hospodin zástupu, a obeti neprijmu z ruky vaší.
11 Nebo od východu slunce až na západ jeho veliké bude jméno mé mezi národy, a na všelikém míste kadení prinášíno bude jménu mému, a obet cistá. Veliké zajisté jméno mé bude mezi národy, praví Hospodin zástupu,
12 Ackoli vy ho poškvrnujete, když ríkáte: Stul Hospodinuv v pohrdání jest, a což kladeno bývá na nej, že jest chaterný pokrm.
13 Ríkáte také: Ach, vetší práce, ješto byste to zdmýchnouti mohli, praví Hospodin zástupu. Nebo prinášíte to, což jest vydreno, a chromé i nemocné, prinášejíce dar. To-liž mám prijímati z ruky vaší? praví Hospodin.
14 Anobrž zlorecený jest fortelný, kterýž maje v svém stáde samce, ciní slib, a obetuje Pánu to, což jest churavého. Nebo král veliký já jsem, praví Hospodin zástupu, a jméno mé jest hrozné mezi národy. [3]