1 V tech pak dnech prišel Jan Krtitel, káže na poušti Judské, [1][2][3]
2 A rka: Pokání cinte, nebo priblížilo se království nebeské. [4][5]
3 Totot jest zajisté ten Predchudce predpovedený od Izaiáše proroka, rkoucího: Hlas volajícího na poušti: Pripravujte cestu Páne, prímé cinte stezky jeho. [6]
4 Mel pak Jan roucho z srstí velbloudových a pás kožený okolo bedr svých, a pokrm jeho byl kobylky a med lesní. [7][8]
5 Tedy vycházeli k nemu z Jeruzaléma a ze všeho Judstva, i ze vší krajiny ležící pri Jordánu, [9]
6 A krteni byli od neho v Jordáne, vyznávajíce hríchy své. [10][11]
7 Uzrev pak mnohé z farizeu a z saduceu, že jdou k jeho krtu, rekl jim: Pokolení ještercí, i kdo vám ukázal, kterak byste utéci meli budoucího hnevu? [12][13]
8 Protož cinte ovoce hodné pokání.
9 A nedomnívejte se, že mužete ríkati sami u sebe: Otce máme Abrahama. Nebot pravím vám, že by mohl Buh z kamení tohoto vzbuditi syny Abrahamovi.
10 A jižt jest i sekera k korenu stromu priložena. Každý zajisté strom, kterýž nenese ovoce dobrého, vytat a na ohen uvržen bývá. [14]
11 Já krtím vás vodou ku pokání, ten pak, kterýž po mne prichází, jestit mocnejší nežli já, jehožto nejsem hoden obuvi nositi. Ont vás krtíti bude Duchem svatým a ohnem. [15][16]
12 Jehožto vejecka v ruce jeho, a vycistít humno své, a shromáždí pšenici svou do obilnice, ale plevy páliti bude ohnem neuhasitelným.
13 Tehdy prišel Ježíš od Galilee k Jordánu k Janovi, aby také pokrten byl od neho. [17]
14 Ale Jan zbranoval mu, rka: Mne jest potrebí, abych od tebe pokrten byl, a ty pak jdeš ke mne? [18]
15 A odpovídaje Ježíš, dí jemu: Dopust tak; nebot tak sluší na nás, abychom plnili všelikou spravedlnost. Tedy dopustil jemu.
16 A pokrten jsa Ježíš, vystoupil ihned z vody; a aj, otevrína jsou mu nebesa, a videl Ducha Božího, sstupujícího jako holubici a pricházejícího na nej. [19][20]
17 A aj, zavznel hlas s nebe rkoucí: Tentot jest ten muj milý Syn, v nemž mi se dobre zalíbilo. [21]