1 Tedy mluvil Hospodin k Mojžíšovi, rka:
2 Mluv k sy\par Izraelským, a vezmi od nich po jednom prutu z každého domu otcu, totiž ode všech knížat jejich, vedlé domu otcu jich dvanácte prutu, a jednoho každého jméno napíšeš na prutu jeho.
3 Jméno pak Aronovo napíšeš na prutu Léví; nebo jeden každý prut bude místo jednoho predního z domu otcu jejich.
4 I necháš jich v stánku úmluvy pred svedectvím, kdež pricházím k vám.
5 I stane se, že kohož vyvolím, toho prut zkvetne; a tak spokojím a svedu s sebe reptání synu Izraelských, kterýmž repcí na vás.
6 Ty veci když mluvil Mojžíš k sy\par Izraelským, dali jemu všecka jejich knížata pruty své, jedno každé kníže prut z domu otce svého, totiž prutu dvanácte, prut pak Aronuv byl též mezi pruty jejich.
7 I zanechal Mojžíš prutu pred Hospodinem v stánku svedectví.
8 Nazejtrí pak prišel Mojžíš do stánku svedectví, a aj, vyrostl prut Aronuv z domu Léví, a vypustiv z sebe pupence, zkvetl a vydal mandly zralé.
9 I vynesl Mojžíš všecky ty pruty od tvári Hospodinovy ke všechnem sy\par Izraelským; a uzrevše je, vzali jeden každý prut svuj.
10 Rekl pak Hospodin Mojžíšovi: Dones zase prut Aronuv pred svedectví, aby chován byl na znamení proti buricum zpurným, a tak prítrž uciníš reptání jejich na mne, aby nezemreli.
11 I ucinil tak Mojžíš; jakž byl prikázal jemu Hospodin, tak ucinil.
12 Tedy mluvili synové Izraelští k Mojžíšovi, rkouce: Hle, již mreme, mizíme a všickni my hyneme.
13 Kdožkoli blízko pristoupá k príbytku Hospodinovu, umírá. Všickni-liž smrtí zhyneme?