1 To když uslyšel Kananejský král v Arad, kterýž bydlil na poledne, že by táhl Izrael tou cestou, kterouž byli špehéri šli, bojoval s ním, a zajal jich množství. [1]
2 Tedy Izrael ucinil slib Hospodinu, rka: Jestliže dáš lid tento v ruce mé, do gruntu zkazím mesta jejich. [2]
3 I uslyšel Hospodin hlas Izraele a dal mu Kananejské, kterýžto do gruntu zkazil je i mesta jejich, a nazval jméno toho místa Horma.
4 Potom hnuli se s hory Hor cestou k mori Rudému, aby obešli zemi Idumejskou; i ustával lid velice na ceste.
5 A mluvil lid proti Bohu a proti Mojžíšovi: Proc jste vyvedli nás z Egypta, abychom zemreli na poušti? Nebo ani chleba ani vody není, a duše naše chléb tento nicemný sobe již zošklivila.
6 Protož dopustil Hospodin na lid hady ohnivé, kteríž jej štípali, tak že množství lidu zemrelo z Izraele.
7 Tedy prišel lid k Mojžíšovi a rekli: Zhrešili jsme nebo jsme mluvili proti Hospodinu a proti tobe; modl se Hospodinu, at odejme od nás ty hady. I modlil se Mojžíš za lid.
8 I rekl Hospodin Mojžíšovi: Udelej sobe hada podobného tem ohnivým, a vyzdvihni jej na sochu; a každý uštknutý, když pohledí na nej, živ bude. [3]
9 I udelal Mojžíš hada medeného, a vyzdvihl jej na sochu; a stalo se, když uštkl had nekoho, a on vzhlédl na hada medeného, že zustal živ.
10 Tedy hnuli se odtud synové Izraelští, a položili se v Obot.
11 Potom pak hnuvše se z Obot, položili se pri pahrbcích hor Abarim na poušti, kteráž jest naproti zemi Moábské k východu slunce.
12 Odtud brali se, a položili se v údolí Záred.
13 Opet hnuvše se odtud, položili se u brodu potoka Arnon, kterýž jest na poušti, a vychází z koncin Amorejských. Nebo Arnon jest pomezí Moábské mezi Moábskými a Amorejskými.
14 Protož praví se v knize boju Hospodinových, že proti Vahebovi u vichrici bojoval, a proti potokum Arnon.
15 Nebo tok tech potoku, kterýž se nachyluje ku položení Ar, ten jde vedlé pomezí Moábského.
16 A odtud táhli do Beer; a to jest to Beer, o nemž byl rekl Hospodin k Mojžíšovi: Shromažd lid, a dám jim vodu.
17 Tedy zpíval lid Izraelský písnicku tuto: Vystupiž studnice, prozpevujte o ní;
18 Studnice, kterouž kopala knížata, kterouž vykopali prední z lidu s vydavatelem zákona holemi svými. Z poušte pak brali se do Matana,
19 A z Matana do Nahaliel, z Nahaliel do Bamot,
20 A z Bamot do údolí, kteréž jest na poli Moábském, až k vrchu hory, kteráž leží na proti poušti.
21 Tedy poslal lid Izraelský posly k Seonovi králi Amorejskému, rka:
22 Necht jdeme skrze zemi tvou. Neuchýlíme se ani do pole, ani do vinic, ani z studnic vody píti nebudeme, ale cestou královskou pujdeme, dokavadž neprejdeme pomezí tvého.
23 I nedopustil Seon jíti lidu Izraelskému skrze krajinu svou, nýbrž sebrav Seon všecken lid svuj, vytáhl proti lidu Izraelskému na poušt, a pritáh do Jasa, bojoval proti Izraelovi.
24 I porazil jej lid Izraelský mecem, a vzal v dedictví zemi jeho, od Arnon až do Jabok, a až do zeme synu Ammon; nebo pevné bylo pomezí Ammonitských.
25 Tedy vzal Izrael všecka ta mesta, a prebýval ve všech mestech Amorejských, v Ezebon a ve všech mesteckách jeho.
26 Nebo Ezebon bylo mesto Seona krále Amorejského, kterýž když bojoval proti králi Moábskému prvnímu, vzal mu všecku zemi jeho z rukou jeho až do Arnon.
27 Protož ríkávali v prísloví: Podte do Ezebon, aby vystaveno bylo a vzdeláno mesto Seonovo.
28 Nebo ohen vyšel z Ezebon, a plamen z mesta Seon, i spálil Ar Moábských a obyvatele výsosti Arnon. [4]
29 Beda tobe Moáb, zahynuls lide Chámos; dal syny své v utíkání, a dcery své v zajetí králi Amorejskému Seonovi.
30 A království jejich zahynulo od Ezebon až do Dibon, a vyhladili jsme je až do Nofe, kteréž jest až k Medaba.
31 A tak bydlil Izrael v zemi Amorejské.
32 Potom poslal Mojžíš, aby shlédli Jazer, kteréž vzali i s mestecky jeho; a tak vyhnal Amorejské, kteríž tam bydlili.
33 Obrátivše se pak, táhli cestou k Bázan. I vytáhl Og, král Bázan, proti nim, on i všecken lid jeho, aby bojoval v Edrei.
34 Tedy rekl Hospodin Mojžíšovi: Neboj se ho; nebo v ruce tvé dal jsem jej, i všecken lid jeho, i zemi jeho, a uciníš jemu tak, jakož jsi ucinil Seonovi, králi Amorejskému, kterýž bydlil v Ezebon.
35 I porazili jej i syny jeho, i všecken lid jeho, tak že žádný živý po nem nezustal, a uvázali se dedicne v zemi jeho.