1 Meli pak synové Ruben a synové Gád dobytka velmi mnoho, a uzreli zemi Jazer a zemi Galád, ano místo to místo príhodné pro dobytek.
2 Protož pristoupivše synové Gád a synové Ruben, mluvili k Mojžíšovi a k Eleazarovi knezi a knížatum shromáždení, rkouce:
3 Atarot a Dibon, a Jazer a Nemra, Ezebon a Eleale, a Saban a Nébo a Beon,
4 Zeme, kterouž zbil Hospodin pred shromáždením Izraelským, jest zeme príhodná ku pastve dobytku, a my služebníci tvoji máme drahne dobytka.
5 (Protož rekli:) Jestliže jsme nalezli milost pred ocima tvýma, necht jest dána krajina ta služebníkum tvým k vládarství, at nechodíme za Jordán.
6 I odpovedel Mojžíš sy\par Gád a sy\par Ruben: Což bratrí vaši pujdou sami k boji, a vy zde zustanete?
7 I proc roztrhujete mysli synu Izraelských, aby nesmeli jíti do zeme, kterouž jim dal Hospodin?
8 Takt jsou ucinili otcové vaši, když jsem je poslal z Kádesbarne, aby prohlédli zemi tu.
9 Kterížto, když prišli až k údolí Eškol a shlédli zemi, potom vrátivše se, odvrátili mysl synu Izraelských, aby nešli do zeme, kterouž dal jim Hospodin.
10 Címž popuzen jsa k hnevu Hospodin v den ten, prisáhl, rka:
11 Zajisté že lidé ti, kteríž vyšli z Egypta, od dvadcítiletých a výše, neuzrí zeme té, kterouž jsem s prísahou zaslíbil Abrahamovi, Izákovi a Jákobovi, nebo ne cele následovali mne,
12 Krome Kálefa, syna Jefonova Cenezejského, a Jozue, syna Nun, nebo cele následovali Hospodina.
13 I popudila se prchlivost Hospodinova na Izraele, a ucinil, aby byli tuláci na poušti za ctyridceti let, dokudž nezahynul všecken ten vek, kterýž cinil zlé pred ocima Hospodinovýma.
14 A hle, vy nastoupili jste na místo otcu svých, pléme lidí hríšných, abyste vždy pridávali k hnevu prchlivosti Hospodinovy na Izraele.
15 Jestliže se odvrátíte od následování jeho, i ont také opustí jej na poušti této, a tak budete prícina zahynutí všeho lidu tohoto.
16 Pristoupivše pak znovu, rekli jemu: Stáje dobytkum a stádum svým zde vzdeláme, a mesta dítkám svým,
17 Sami pak v odení pohotove budeme, statecne sobe pocínajíce pred syny Izraelskými, dokavadž jich neuvedeme na místo jejich; mezi tím zustanou dítky naše v mestech hrazených, pro bezpecnost pred obyvateli zeme.
18 Nenavrátíme se do domu svých, až prvé vládnouti budou synové Izraelští jeden každý dedictvím svým;
19 Aniž vezmeme jakého dedictví s nimi za Jordánem neb dále, když dosáhneme dedictví svého z této strany Jordánu, k východu slunce.
20 I odpovedel jim Mojžíš: Jestliže uciníte tak, jakž jste mluvili, a jestliže pujdete v odení pred Hospodinem k boji,
21 A šli byste za Jordán vy všickni v odení pred Hospodinem, dokavadž by nevyhnal neprátel svých od tvári své,
22 A nebyla podmanena všecka zeme pred Hospodinem: potom navrátíte se, a budete bez viny pred Hospodinem i pred Izraelem; tak prijde zeme tato vám v dedictví pred Hospodinem.
23 Pakli neuciníte toho, hle, zhrešíte proti Hospodinu, a vezte, že pomsta vaše prijde na vás.
24 Stavejte sobe tedy mesta pro dítky, a stáje pro dobytky své, a což vyšlo z úst vašich, ucinte.
25 I odpovedelo pokolení synu Gád a synu Ruben Mojžíšovi, rka: Služebníci tvoji uciní, jakž pán náš rozkazuje.
26 Dítky naše a ženy naše, dobytek náš a všecka hovada naše, tu zustanou v mestech Galád,
27 Služebníci pak tvoji prejdou jeden každý v odení zpusobný pred Hospodinem k boji, jakož mluví pán muj.
28 I porucil o nich Mojžíš Eleazarovi knezi a Jozue, synu Nun, a predním v celedech pokolení synu Izraelských,
29 A rekl jim: Jestliže prejdou synové Gád a synové Ruben s vámi za Jordán všickni hotovi k boji pred Hospodinem, a byla by již podmanena zeme pred vámi, dáte jim zemi Galád k vládarství.
30 Pakli by nešli v odení s vámi, tedy dedictví míti budou u prostred vás v zemi Kanán.
31 I odpovedeli synové Gád a synové Ruben, rkouce: Jakž mluvil Hospodin služebníkum tvým, tak uciníme:
32 My pujdeme v odení pred Hospodinem do zeme Kanán, a zustane nám v dedictví vládarství naše z této strany Jordánu.
33 Tedy dal jim Mojžíš, sy\par totiž Gád a sy\par Ruben a polovici pokolení Manasses, syna Jozefova, království Seona, krále Amorejského, a království Oga, krále Bázanského, zemi s mesty jejími pri pomezích, i mesta zeme té všudy vukol.
34 A vzdelali synové Gád, Dibon, Atarot a Aroer,
35 A Atrot, Sofan, Jazer a Jegbaa,
36 A Betnemra a Betaran, mesta hrazená, a stáje pro dobytky.
37 Synové pak Ruben vystaveli Ezebon, Eleale a Kariataim,
38 A Nébo a Balmeon, zmenivše jim jména; také Sabma, a dali jiná jména mestum, kteráž vzdelali.
39 Táhli pak synové Machir, syna Manassesova, do Galád, a vzavše tu krajinku, vyhnali Amorejského, kterýž tam bydlil.
40 I dal Mojžíš zemi Galád Machirovi, synu Manassesovu, a bydlil v ní.
41 Jair také syn Manassesuv táhl a vzal vsi jejich, a nazval je vsi Jairovy.
42 Nobe také táhl, a vzal Kanat a mestecka jeho, a nazval je Nobe od jména svého.