1 Ne nám, Hospodine, ne nám, ale jménu svému dej cest, pro milosrdenství své a pro pravdu svou. [1]
2 Proc mají ríkati pohané: Kdež jest nyní Buh jejich?
3 Ješto Buh náš jest na nebi, cine všecko, což se mu líbí.
4 Modly pak jejich jsou stríbro a zlato, dílo rukou lidských.
5 Ústa mají, a nemluví, oci mají, a nevidí.
6 Uši mají, a neslyší, nos mají, a necijí.
7 Ruce mají, a nemakají, nohy mají, a nechodí, aniž volati mohou hrdlem svým.
8 Nechat jsou jim podobni, kteríž je delají, a kdožkoli v nich doufají.
9 Izraeli, doufej v Hospodina, nebo spomocníkem a štítem takových on jest.
10 Dome Aronuv, doufej v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
11 Kteríž se bojíte Hospodina, doufejte v Hospodina, spomocníkem a štítem takových on jest.
12 Hospodin rozpomena se na nás, požehná; požehná domu Izraelovu, požehná i domu Aronovu.
13 Požehná bojícím se Hospodina, malým, i velikým. [2]
14 Rozmnoží Hospodin vás, vás i syny vaše.
15 Požehnaní vy od Hospodina, kterýž ucinil nebesa i zemi. [3] [4]
16 Nebesa jsou nebesa Hospodinova, zemi pak dal synum lidským. [5]
17 Ne mrtví chváliti budou Hospodina, ani kdo ze všech tech, kteríž sstupují do místa mlcení,
18 Ale my dobroreciti budeme Hospodinu od tohoto casu až na veky. Halelujah.