1 Hospodin kraluje, plésej zeme, a vesel se ostrovu všecko množství.
2 Oblak a mrákota jest vukol neho, spravedlnost a soud základ trunu jeho.
3 Ohen predchází jej, a zapaluje vukol neprátely jeho.
4 Zasvecujít se po okršlku sveta blýskání jeho; to viduc zeme, desí se.
5 Hory jako vosk rozplývají se pred oblícejem Hospodina, pred oblícejem Panovníka vší zeme.
6 Nebesa vypravují o jeho spravedlnosti, a slávu jeho spatrují všickni národové. [1]
7 Zastydte se všickni, kteríž sloužíte rytinám, kteríž se chlubíte modlami; sklánejte se pred ním všickni bohové.
8 To uslyše Sion, rozveselí se, a zpléší dcery Judské z príciny soudu tvých, Hospodine.
9 Nebo ty, Hospodine, jsi nejvyšší na vší zemi, a velice jsi vyvýšený nade všecky bohy.
10 Vy, kteríž milujete Hospodina, mejte v nenávisti to, což zlého jest; ont ostríhá duší svatých svých, a z ruky bezbožníku je vytrhuje.
11 Svetlo vsáto jest spravedlivým, a radost tem, kteríž jsou uprímého srdce.
12 Veselte se, spravedliví v Hospodinu, a oslavujte památku svatosti jeho.