1 Tedy Bóz všed do brány, posadil se tam. A aj, príbuzný ten, o nemž on byl mluvil, šel tudy. I rekl jemu: Pod sem, a posed tuto. Kterýž zastaviv se, sedl.
2 A vzav Bóz deset mužu z starších mesta toho, rekl: Posadte se tuto. I posadili se.
3 Tedy rekl príbuznému tomu: Díl pole, kteréž bylo bratra našeho Elimelecha, prodala Noémi, kteráž se navrátila z krajiny Moábské.
4 A já jsem umínil netajiti toho pred tebou, a pravímt: Ujmi pole to pred prísedícími temito a staršími lidu mého. Jestliže chceš koupiti, kup; pakli nekoupíš, oznam mi. Nebo vím, že krome tebe není žádného, kterýž by mel právo koupiti je, a já jsem po tobe. Tedy on rekl: Já koupím.
5 I rekl Bóz: Když ujmeš pole to od Noémi, tedy i Rut Moábskou, manželku mrtvého, sobe pojmeš, abys vzbudil jméno mrtvého v dedictví jeho.
6 Odpovedel príbuzný ten: Nemohut koupiti, abych snad nezahladil dedictví svého. Uživ ty práva príbuznosti mé, nebo já ho nemohu užiti.
7 (Byl pak ten obycej od starodávna v Izraeli pri koupi a smenách, ku potvrzení všelijakého jednání, že szul jeden obuv svou, a dal ji druhému. A to bylo na svedectví té veci v Izraeli.)
8 Protož rekl príbuzný Bózovi: Ujmi ty. I szul obuv svou.
9 Tedy rekl Bóz starším tem a všemu lidu: Vy svedkové jste dnes, že jsem ujal všecko, což bylo Elimelechovo, i všecko to, což bylo Chelionovo a Mahalonovo, od Noémi.
10 Ano i Rut Moábskou, ženu Mahalonovu, vzal jsem sobe za manželku, abych vzbudil jméno mrtvého v dedictví jeho, a aby nebylo zahlazeno jméno mrtvého z bratrí jeho, a z brány místa jeho. Vy svedkové jste dnes toho. [1]
11 I rekl všecken lid, kterýž byl v bráne mesta, i starší: Svedkové jsme. Dejž Hospodin, aby žena vcházející do domu tvého byla jako Ráchel a jako Lía, kteréžto dve vzdelaly dum Izraelský. Pocínejž sobe zmužile v Efrate, a dosáhni jména v Betléme.
12 A at jest dum tvuj jako dum Fáresa, (kteréhož porodila Támar Judovi,) z semene toho, kteréž by dal tobe Hospodin s mladicí touto.
13 A tak Bóz pojal sobe Rut, a byla manželkou jeho. A když všel k ní, dal jí to Hospodin, že pocala a porodila syna.
14 I rekly ženy Noémi: Požehnaný Hospodin, kterýž nedopustil toho, abys mela zbavena býti príbuzného v tento cas, tak aby trvalo v Izraeli jméno jeho.
15 Ont ocerství duši tvou, a chovati te bude v starosti tvé; nebo nevesta tvá, kteráž te miluje, porodila ho, kteráž tobe lepší jest, nežli sedm synu.
16 Tedy vzavši Noémi díte, položila je na klín svuj, a byla pestounkou jeho.
17 Daly mu pak jméno sousedy, kteréž pravily: Narodil se syn Noémi, a nazvaly ho jménem Obéd. Ont jest otec Izai, otce Davidova.
18 A tito jsou rodové Fáresovi: Fáres zplodil Ezrona;
19 Ezron pak zplodil Rama, Ram pak zplodil Aminadaba;
20 Aminadab pak zplodil Názona, Názon pak zplodil Salmona;
21 Salmon pak zplodil Bóza, Bóz pak zplodil Obéda;
22 Obéd pak zplodil Izai, Izai pak zplodil Davida.