1 Já jsem ruže Sáronská, a lilium pri dolinách.
2 Jako lilium mezi trním, tak prítelkyne má mezi pannami.
3 Jako jablon mezi drívím lesním, tak milý muj mezi mládenci. V stínu jeho žádostiva jsem byla sedeti, a sedímt; nebo ovoce jeho sladké jest ústum mým.
4 Uvedl mne na hody, maje za korouhev lásku ke mne.
5 Ocerstvetež mne temi flašemi, posilnte mne temi jablky, nebo umdlévám milostí,
6 Levice jeho pod hlavou mou, a pravicí svou objímá mne.
7 Zavazujit vás prísahou, dcery Jeruzalémské, skrze srny a lane polní, abyste nebudily a nevyrážely ze sna milého mého, dokudž by nechtel.
8 Hlas milého mého, aj, ont se bére, skáce po tech horách, poskakuje na tech pahrbcích.
9 Podobný jest milý muj srne aneb mladému jelenu; aj, on stojí za stenou naší, vyhlédá z oken, patrí skrze mríži.
10 Ozval se milý muj, a rekl mi: Vstan, prítelkyne má, krásná má, a pod.
11 Nebo aj, zima pominula, prška prestala a odešla.
12 Kvítícko se ukazuje po zemi, cas prozpevování prišel, a hlas hrdlicky slyší se v krajine naší.
13 Fík vypustil holicky své, a réví rozkvetlé vydalo vuni. Vstaniž, prítelkyne má, krásná má, a pod.
14 Holubicko má, v rozsedlinách skalních, v skrýši príkré, ukaž mi oblícej svuj, nechat slyším hlas tvuj; nebo hlas tvuj libý jest, a oblícej tvuj žádostivý.
15 Zlapejte nám lišky, lišky malické, ješto škodu delají na vinicích, ponevadž vinice naše kvete.
16 Milý muj jest muj, a já jeho, jenž pase mezi lilium.
17 Ažby zavítal ten den, a utekli by stínové ti, navratiž se, pripodobni se, milý muj, srne neb mladému jelenu na horách Beter.