1 Otevri, Libáne, vrata svá, at zžíre ohen cedry tvé.
2 Kvel jedle, nebo padl cedr, nebo znamenití vypléneni jsou; kvelte dubové Bázanští, nebo klesl les ohražený.
3 Hlas kvílení pastýru, proto že popléneno dustojenství jejich; hlas rvání lvu, proto že poplénena pýcha Jordánu.
4 Takto praví Hospodin Buh muj: Pas ovce tyto k zbití oddané,
5 Kteríž držitelé jejich mordují, aniž bývají obvinováni, a kdož je prodávají, ríkají: Požehnaný Hospodin, že jsme zbohatli, a kteríž je pasou, nemají lítosti nad nimi.
6 Protož nebudu míti lítosti více nad obyvateli této zeme, praví Hospodin, ale aj, já uvedu ty lidi jednoho druhému v ruku, a v ruku krále jejich. I budou potírati zemi tuto, a nevytrhnu jí z ruky jejich.
7 Nebo jsem pásl ovce k zbití oddané, totiž vás chudé toho stáda, a vzav sobe dve hole, nazval jsem jednu utešením, a druhou jsem nazval svazujících. A pásl jsem, pravím, ty ovce,
8 A zahladil jsem tri pastýre mesíce jednoho, ale duše má stýskala sobe s nimi, proto že duše jejich nenávidela mne.
9 Procež rekl jsem: Nebudu vás pásti. Kteráž umríti má, necht umre, a kteráž má vyhlazena býti, necht jest vyhlazena, a jiné nechažt jedí maso jedna druhé.
10 Protož vzav hul svou utešení, posekal jsem ji, zrušiv smlouvu svou, kterouž jsem ucinil se vším tím lidem.
11 A v ten den, když zrušena byla, práve poznali chudí toho stáda, kteríž na mne pozor meli, že rec Hospodinova jest.
12 Nebo jsem rekl jim: Jestliže se vám vidí, dejte mzdu mou; pakli nic, nechte tak. I odvážili mzdu mou tridceti stríbrných.
13 I rekl mi Hospodin: Povrz je pred hrncíre. Znamenitá mzda, kterouž jsem tak draze šacován od nich. A tak vzav tridceti stríbrných, uvrhl jsem je v dome Hospodinove pred hrncíre.
14 Potom posekal jsem hul svou druhou svazujících, zrušiv bratrství mezi Judou a mezi Izraelem.
15 I rekl mi Hospodin: Vezmi sobe ješte oruží pastýre bláznivého.
16 Nebo aj, já vzbudím pastýre v této zemi. Pobloudilých nebude navštevovati, ani jehnátka hledati, ani což polámaného jest, léciti, ani toho, což se zastavuje, nositi, ale maso toho, což tucnejšího jest, jísti bude, a kopyta jejich poláme.
17 Beda pastýri tomu nicemnému, kterýž opouští stádo. Mec na rameno jeho a na oko pravé jeho, ráme jeho docela uschne, a oko pravé jeho naprosto zatmí se.