1 Uslyševši pak královna z Sáby povest o Šalomounovi a jménu Hospodinovu, prijela, aby zkusila jeho v pohádkách.
2 A prijevši do Jeruzaléma s poctem velmi velikým, s velbloudy nesoucími vonné veci a zlata velmi mnoho i kamení drahého, prišla k Šalomounovi, a mluvila s ním o všecko, což mela v srdci svém.
3 Jížto odpovedel Šalomoun na všecka slova její. Nebylo nic skrytého pred králem, nac by jí neodpovedel.
4 Protož uzrevši královna z Sáby všecku moudrost Šalomounovu i dum, kterýž byl ustavel,
5 Též pokrmy stolu jeho, i sedání a stávání služebníku prisluhujících jemu, i roucha jejich, šenkýre také jeho, i stupne, kterýmiž vstupoval k domu Hospodinovu, zdesila se náramne.
6 A rekla králi: Pravát jest rec, kterouž jsem slyšela v zemi své, o vecech tvých a o moudrosti tvé,
7 Ješto jsem nechtela veriti recem, až jsem prijela a uzrela ocima svýma. Ale aj, není mi praveno ani polovice; prevýšil jsi moudrostí a dobrotou povest tu, kterouž jsem slyšela.
8 Blahoslavení muži tvoji, a blahoslavení služebníci tvoji, kteríž stojí pred tebou vždycky, a slyší moudrost tvou.
9 Budiž Hospodin Buh tvuj požehnaný, kterýž te sobe oblíbil, aby te posadil na stolici Izraelské, proto že miluje Hospodin Izraele na veky, a ustanovil te králem, abys cinil soud a spravedlnost.
10 I dala králi sto a dvadceti centnéru zlata, a vonných vecí velmi mnoho, i kamení drahého, aniž bylo kdy více privezeno takových vonných vecí tak mnoho, jako darovala královna z Sáby králi Šalomounovi.
11 (Lodí také Chíramova, kteráž prinášela zlato z Ofir, privezla z Ofir dríví almugim velmi mnoho i kamení drahého.
12 I nadelal král z toho dríví almugim zábradel k domu Hospodinovu, i k domu královu, též harf a louten zpevákum, aniž jest kdy privezeno takového dríví almugim, ani vidíno do dnešního dne.)
13 Král také Šalomoun dal královne z Sáby vedlé vší vule její, cehož požádala, nad to, což jí Šalomoun daroval darem královským. Potom se navrátila do zeme své ona i služebníci její.
14 Byla pak váha toho zlata, kteréž pricházelo Šalomounovi na každý rok, šest set šedesáte šest centnéru zlata,
15 Krome toho, co pricházelo od kupcu a prodavacu vonných vecí, a ode všech králu Arabských i vývod zeme.
16 A protož nadelal král Šalomoun dve ste štítu z zlata taženého, šest set zlatých dával na každý štít,
17 A tri sta pavéz z taženého zlata, tri libry zlata dal na každou pavézu. I složil je král v dome lesu Libánského.
18 Udelal také král stolici z kostí slonových velikou, a obložil ji zlatem ryzím.
19 Šest stupnu bylo k té stolici, a vrch okrouhlý byl na stolici od zadní strany její, a zpolehadla rukám s obou stran té stolice, a dva lvové stáli u zpolehadel.
20 A dvanácte lvu stálo tu na šesti stupních s obou stran. Nebylo nic takového ucineno v žádných královstvích.
21 Nadto všecky nádoby krále Šalomouna, jichž ku pití užívali, byly zlaté, a všecky nádoby v dome lesu Libánského byly z zlata nejcistšího. Nic nebylo od stríbra, aniž ho sobe co vážili ve dnech Šalomounových.
22 Nebo mel král lodí morské s lodími krále Chírama. Jednou ve trech letech vracely se ty lodí morské, prinášející zlato a stríbro, kosti slonové, a opice a pávy.
23 I zveleben jest král Šalomoun nad všecky krále zemské v bohatství a v moudrosti.
24 Procež všickni obyvatelé zeme žádostivi byli videti tvár Šalomounovu, aby slyšeli moudrost jeho, kterouž složil Buh v srdci jeho.
25 A prinášeli jeden každý dary své, nádoby stríbrné a nádoby zlaté, roucha a zbroj, i vonné veci, kone a mezky, a to každého roku,
26 Tak že nashromáždil Šalomoun vozu a jezdcu, a mel tisíc a ctyri sta vozu a dvanácte tisíc jezdcu, kteréž rozsadil v mestech vozu, a pri králi v Jeruzaléme.
27 I složil král stríbra v Jeruzaléme jako kamení, a cedrového dríví jako planého fíkoví, kteréž roste v údolí u velikém množství.
28 Privodili také Šalomounovi kone z Egypta a koupe rozlicné; nebo kupci královští brávali koupe rozlicné za slušnou mzdu,
29 A vodívali sprež vozníku z Egypta za šest set lotu stríbra, kone pak jednoho za sto a padesáte, a tak všechnem králum Hetejským a králum Syrským oni dodávali.