1 Potom po mnohých dnech, po tretím tom léte, stalo se slovo Hospodinovo k Eliášovi, rkoucí: Jdi, ukaž se Achabovi, nebot dám déšt na zemi.
2 Odšel tedy Eliáš, aby se ukázal Achabovi. Byl pak hlad veliký v Samarí.
3 I povolal Achab Abdiáše, kterýž byl predstaven domu jeho. (Abdiáš pak bál se Hospodina velmi.
4 Nebo když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, vzal Abdiáš sto proroku a skryl je po padesáti v jeskyni, a krmil je chlebem a vodou.)
5 A rekl Achab Abdiášovi: Jdi skrze tu zemi ke všechnem studnicím vod, a ke všechnem potokum, zdali bychom kde nalezli trávu, abychom živé zachovali kone a mezky, a nezmorili dobytka.
6 I rozdelili sobe zemi, kterouž by prošli. Achab šel jednou cestou sám, Abdiáš také šel cestou druhou sám.
7 A když Abdiáš byl na ceste, aj, Eliáš potkal se s ním. Kterýž když ho poznal, padl na tvár svou a rekl: Nejsi-liž ty, pane muj, Eliáš?
8 Odpovedel jemu: Jsem. Jdi, povez pánu svému: Aj, Eliáš prišel.
9 Jemuž rekl: Což jsem zhrešil, že služebníka svého vydati chceš v ruku Achabovu, aby mne zamordoval?
10 Živt jest Hospodin Buh tvuj, žet není národu ani království, kamž by neposlal pán muj hledati te, a když rekli, že tebe není, prísahy požádal od království a národu, že te nemohou nalezti.
11 A ty nyní pravíš: Jdi, povez pánu svému: Aj, Eliáš prišel.
12 I stalo by se, že jakž bych odšel od tebe, tedy duch Hospodinuv zanesl by te nevím kam, já pak jda, oznámil bych Achabovi, a když by te nenalezl, zabil by mne. Služebník zajisté tvuj bojí se Hospodina od mladosti své.
13 Zdaliž není oznámeno pánu mému, co jsem ucinil, když Jezábel mordovala proroky Hospodinovy, že jsem skryl z proroku Hospodinových sto mužu, po padesáti mužích v jeskyni, a krmil jsem je chlebem a vodou?
14 Ty pak nyní pravíš: Jdi, povez pánu svému: Aj, Eliáš prišel. A zamordujet mne.
15 Odpovedel Eliáš: Živt jest Hospodin zástupu, pred jehož oblícejem stojím, žet se jemu dnes ukáži. [1]
16 A tak šel Abdiáš vstríc Achabovi, a oznámil jemu. Procež šel i Achab v cestu Eliášovi.
17 A když uzrel Achab Eliáše, rekl Achab k nemu: Zdaliž ty nejsi ten, kterýž kormoutíš lid Izraelský? [2]
18 Kterýž odpovedel: Ját nekormoutím lidu Izraelského, ale ty a dum otce tvého, když opouštíte prikázaní Hospodinova a následujete Bálu.
19 Protož nyní pošli a shromažd ke mne všecken lid Izraelský na horu Karmel, a proroku Bálových ctyri sta a padesáte, i proroku toho háje ctyri sta, kteríž jedí z stolu Jezábel.
20 Obeslal tedy Achab všecky syny Izraelské, a shromáždil ty proroky na horu Karmel.
21 A pristoupiv Eliáš ke všemu lidu, rekl: I dokudž kulhati budete na obe strane? Jestližet jest Hospodin Bohem, následujtež ho; pakli jest Bál, jdetež za ním. A neodpovedel jemu lid žádného slova.
22 Opet rekl Eliáš lidu: Já sám toliko pozustal jsem prorok Hospodinuv, proroku pak Bálových jest ctyri sta a padesáte mužu.
23 Necht jsou nám dáni dva volkové, a at vyberou sobe volka jednoho, kteréhož necht rozsekají na kusy a vkladou na dríví, ale ohne at nepodkládají. Ját také pripravím volka druhého, kteréhož vložím na dríví, a ohne nepodložím.
24 Tedy vzývejte jméno bohu vašich, já pak vzývati budu jméno Hospodinovo, a budet to, že Buh, kterýž se ohlásí skrze ohen, ten jest Buh. A odpovedel všecken lid, rka: Dobrát jest rec tato.
25 I rekl Eliáš prorokum Bálovým: Vyberte sobe volka jednoho a pripravte ho nejprvé, ponevadž jest vás více, a vzývejte jméno bohu vašich, ale ohne nepodkládejte.
26 A tak vzali volka, kteréhož jim dal, a pripravili a vzývali jméno Bálovo od jitra až do poledne, ríkajíce: Ó Báli, uslyš nás. Ale nebylo hlasu, ani kdo by odpovedel. I skákali u oltáre, kterýž byli udelali.
27 Když pak bylo poledne, posmíval se jim Eliáš a rekl: Kricte vysokým hlasem, ponevadž buh jest. Neb snad rozmlouvání má, neb jinou práci, neb jest na ceste, anebt spí, at procítí.
28 Takž kriceli hlasem velikým, a bodli se vedlé obyceje svého nožíky a špicemi, tak až se krví polívali.
29 I stalo se, když již bylo s poledne, že prorokovali až dotud, když se obetuje obet suchá, ale nebylo žádného se ohlášení, ani kdo by odpovedel, ani kdo by vyslyšel.
30 Zatím rekl Eliáš všemu lidu: Pristuptež ke mne. I pristoupil všecken lid k nemu. Tedy opravil oltár Hospodinuv, kterýž byl zborený.
31 Nebo vzal Eliáš dvanácte kamenu, (vedlé poctu pokolení synu Jákobových, k nemuž se byla stala rec Hospodinova, že Izrael bude jméno jeho),
32 A vzdelal z tech kamenu oltár ve jménu Hospodinovu; udelal také struhu vukol oltáre zšírí, co by mohl dve míry obilé vsíti.
33 Narovnal i dríví, a rozsekav volka na kusy, vkladl na dríví.
34 A rekl: Naplnte ctyri stoudve vodou, a vylíte na obet zápalnou i na dríví. Rekl opet: Ucintež to po druhé. I ucinili po druhé.Rekl ješte: Po tretí ucinte. I ucinili po tretí,
35 Tak že tekly vody okolo oltáre; také i struhu naplnila voda.
36 Stalo se pak, když se obetuje obet suchá, pristoupil Eliáš prorok a rekl: Hospodine Bože Abrahamuv, Izákuv a Izraeluv, necht dnes poznají, že jsi ty Buh v Izraeli, a já služebník tvuj, a že jsem vedlé slova tvého cinil všecky veci tyto.
37 Vyslyš mne, Hospodine, vyslyš mne, atby poznal lid tento, že jsi ty, Hospodine, Bohem, když bys obrátil srdce jejich zase.
38 V tom spadl ohen Hospodinuv, a spálil obet zápalnou, dríví i kamení i prst; též vodu, kteráž byla v struze, vypil. [3]
39 Což když uzrel všecken ten lid, padli na tvári své a rekli: Hospodint jest Bohem, Hospodin jest Bohem.
40 I rekl jim Eliáš: Zjímejte ty proroky Bálovy, žádný at z nich neujde. I zjímali je. Kteréž svedl Eliáš ku potoku Císon, a tam je zmordoval. [4]
41 Tedy rekl Eliáš Achabovi: Jdi, pojez a napí se, nebo aj, zvuk velikého dešte.
42 I jel Achab, aby pojedl a napil se. Eliáš pak vstoupil na vrch Karmele, a rozprostrel se na zemi a sklonil tvár svou k kolenum svým.
43 Potom rekl mládenci svému: Vystup nyní, a pohled tam k mori. Kterýž vystoupiv, pohledel a rekl: Nic není. Rekl opet: Vrat se po sedmkrát.
44 I stalo se po sedmé, rekl: Aj, oblak malický jako dlan clovecí vystupuje z more. Ješte rekl: Jdi, rci Achabovi: Zapráhej a jed, aby te nezastihl déšt.
45 Stalo se mezi tím, když se nebesa zamracila oblakem a vetrem, odkudž byl déšt veliký, že jel Achab a prišel do Jezreel.
46 Ruka pak Hospodinova byla s Eliášem, tak že prepásav bedra svá, bežel pred Achabem, až prišel do Jezreel.