1 Tedy oznámil Achab Jezábel všecko to, což ucinil Eliáš, a že naprosto všecky proroky její pobil mecem.
2 A protož poslala Jezábel posla k Eliášovi, rkuci: Toto at mi uciní bohové a toto pridadí, jestliže v tuto hodinu zítra neuciním tobe, jako ty kterému z nich.
3 Což když zvedel, vstana, odšel pro zachování života svého, a prišel do Bersabé, jenž jest v Judstvu, kdež nechal mládence svého.
4 Sám pak šel predce po poušti cestou dne jednoho, a prišed, usadil se pod jedním jalovcem, a žádal sobe smrti a rekl: Jižt jest dosti, ó Hospodine, vezmi duši mou, nebt nejsem lepší otcu svých.
5 I lehl a usnul pod tím jalovcem. A aj, v touž chvíli andel dotekl se ho a rekl jemu: Vstan, pojez.
6 A když pohledel vukol, a aj, u hlavy jeho chléb na uhlí pecený a cíše vody. I pojedl a napil se, a lehl zase.
7 Opet vrátiv se andel Hospodinuv po druhé, dotekl se ho a rekl: Vstan, pojez, nebo velmi dlouhou máš cestu pred sebou.
8 A vstav, jedl a pil, a šel v síle pokrmu toho ctyridceti dní a ctyridceti nocí, až na horu Boží Oréb.
9 Kdežto všed do jakési jeskyne, nocoval tam. A aj, rec Hospodinova k nemu, a rekl jemu: Co tu deláš, Eliáši?
10 Kterýž odpovedel: Velice jsem horlil pro Hospodina Boha zástupu; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáre tvé zborili a proroky tvé zmordovali mecem. I zustal jsem já sám, ted pak hledají života mého, aby mi jej odjali. [1]
11 Rekl Buh: Vyjdi a stuj na hore pred Hospodinem. A aj, Hospodin šel tudy, a vítr veliký a silný, podvracující hory a rozrážející skály pred Hospodinem, ale nebyl v tom vetru Hospodin. Za tím pak vetrem zeme tresení, ale nebyl v tom tresení Hospodin.
12 A za tresením ohen, ale nebyl v ohni Hospodin. A za ohnem hlas tichý a temný. [2]
13 Což když uslyšel Eliáš, zavinul tvár svou pláštem svým, a vyšed, stál u dverí jeskyne, a aj, hlas k nemu, rkoucí: Co tu deláš, Eliáši?
14 Kterýž odpovedel: Náramne horlil jsem pro Hospodina Boha zástupu; nebo opustili smlouvu tvou synové Izraelští, oltáre tvé zborili, a proroky tvé pomordovali mecem. I zustal jsem já sám, ted pak hledají života mého, aby mi jej odjali.
15 Ale Hospodin rekl jemu: Jdi, navrat se cestou svou k Damašské poušti, kdežto prijda, pomažeš Hazaele za krále nad Syrií.
16 Jéhu také syna Namsi pomažeš za krále nad Izraelem, a Elizea syna Safatova z Abelmehula pomažeš za proroka místo sebe. [3]
17 I stane se, že toho, kdož by ušel mece Hazaelova, zamorduje Jéhu, a toho, kdož by ušel mece Jéhu, zamorduje Elizeus.
18 Zachovalt jsem pak v Izraeli sedm tisícu, jichžto všech kolena nesklánela se Bálovi, a jichžto všech ústa nelíbala ho.
19 A tak odšed odtud, nalezl Elizea syna Safatova, an ore, a dvanáctero sprežení pred ním, sám také byl pri dvanáctém. A jda mimo nej Eliáš, uvrhl plášt svuj na nej.
20 Kterýž zanechav volu, bežel za Eliášem a rekl: Prosím, necht políbím otce svého a matky své, i pujdu za tebou. Jemuž rekl: Jdi, vrat se zase, nebo vidíš, cot jsem ucinil.
21 Navrátil se tedy od neho, a vzav pár volu, zabil je a drívím z pluhu uvaril maso jejich, kteréž dal lidu, i jedli. A vstav, šel za Eliášem a prisluhoval jemu.