1 Ponevadž tedy Kristus trpel za nás na tele, i vy také týmž myšlením odíni budte, totiž že ten, kdož na tele trpel, prestal od hríchu, [1]
2 K tomu, aby již nebyl více telesným žádostem, ale vuli Boží v tele živ, po všecken cas, což ho ješte zustává.
3 Dostit jest zajisté nám na tom prebehlém casu života našeho, v nemž jsme vuli tela podle obyceje pohanu páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytecném pití vína, v hodování, v opilství a v ohyzdném modlosloužení.
4 A protož když se k nim nepripojujete v takovém jejich vydávání se v rozpustilosti, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu.
5 Tit vydadí pocet tomu, kterýž hotov jest souditi živé i mrtvé.
6 Proto jest zajisté i mrtvým kázáno evangelium, aby souzeni byli podle lidí, to jest z strany tela, ale živi byli podle Boha duchem.
7 Všemut se pak približuje konec.
8 A protož budte stredmí a bedliví k modlitbám. Prede vším pak lásku jedni k druhým opravdovou mejte; nebo láska prikryje množství hríchu.
9 Budte vespolek prívetiví k hostem, bez reptání.
10 Jeden každý jakž vzal od Boha dar, tak vespolek tím sobe prisluhujte, jako dobrí šafári rozlicné milosti Boží.
11 Mluví-li kdo, mluviž jako reci Boží; jestliže kdo prisluhuje, ciniž to jakožto z moci, kteréž jemu udeluje Buh, aby ve všem slaven byl Buh skrze Jezukrista, kterémuž jest sláva a císarství na veky veku. Amen.
12 Nejmilejší, nebudiž vám divný ten prišlý na vás ohen, pro zkušení vás, jako by se vám neco nového prihodilo. [2]
13 Ale z toho, že jste úcastni utrpení Kristových, radujte se, abyste i pri zjevení slávy jeho radovali se s veselím.
14 Trpíte-li pohanení pro jméno Kristovo, blahoslavení jste. Nebo Duch ten slávy a Boží na vás odpocívá, kterémužto z strany jich zajisté rouhání se deje, ale z strany vaší oslavován bývá.
15 Žádný pak z vás netrp jako vražedlník, aneb zlodej, neb zlocinec, anebo všetecný.
16 Jestliže pak kdo trpí jako krestan, nestyd se za to, ale oslavujž Boha v té cástce.
17 Nebot jest cas, aby se zacal soud od domu Božího. A ponevadž nejprv zacíná se od nás, jakýž bude konec tech, kteríž nejsou povolni evangelium Božímu?
18 A ponevadž spravedlivý sotva k spasení prichází, bezbožný a hríšník kde se ukáže?
19 A protož i ti, kteríž trpí podle vule Boží, jakožto vernému Stvoriteli at poroucejí duše své, dobre ciníce. [3]