1 Též podobne i ženy budte poddané mužum svým, aby, byt pak kterí i neverili slovu, skrze zbožné obcování žen bez slova získáni byli, [1]
2 Spatrujíce v bázni svaté vaše obcování.
3 Kterýchžto ozdoba budiž ne ta zevnitrní, v spletání vlasu, a províjení jich zlatem, anebo v odívání pláštu,
4 Ale ten skrytý srdce clovek, záležející v neporušitelnosti krotkého a pokojného ducha, kterýžto pred oblicejem Božím velmi drahý jest.
5 Tak jsou zajisté nekdy i ony svaté ženy, kteréž nadeji mely v Bohu, ozdobovaly se, poddány byvše manželum svým,
6 Jako Sára poslušna byla Abrahama, pánem jej nazývajici; jejížto vy jste dcerky, dobre ciníce a nebojíce se žádného prestrašení.
7 Též podobne i muži spolu s nimi bydlíce podle umení, jakožto mdlejšímu osudí ženskému udelujíce cti, jakožto i spoludedickám života milosti, aby modlitby vaše nemely prekážky.
8 A tak sumou, všickni budte jednomyslní, jedni druhých bíd citelní, bratrstva milovníci, milosrdní, dobrotiví, [2]
9 Neodplacujíce zlého za zlé, ani zlorecenství za zlorecenství, ale radeji dobrorecíce, vedouce, že jste k tomu povoláni, abyste požehnání dedicne obdrželi. [3]
10 Nebo kdož chce milovati život, a videti dny dobré, zkrocujž jazyk svuj od zlého, a ústa jeho at nemluví lsti.
11 Uchyl se od zlého, a cin dobré; hledej pokoje, a stihej jej.
12 Nebo oci Páne obrácené jsou na spravedlivé a uši jeho k prosbám jejich, ale zurivý oblicej Páne na ty, kteríž ciní zlé veci. [4]
13 A kdo jest, ješto by vám zle ucinil, jestliže budete následovníci dobrého?
14 Ale kdybyste pak i trpeli pro spravedlnost, blahoslavení jste. Strachu pak jejich nebojte se, ani se kormutte, [5]
15 Ale Pána Boha posvecujte v srdcích vašich. Hotovi pak budte vždycky k vydání poctu všelikému, kdož by od vás požádal zprávy z nadeje té, kteráž jest v vás, a to s tichostí a s bázní,
16 Majíce dobré svedomí, aby za to, že utrhají vám jako zlocincum, zahanbeni byli ti, kteríž hanejí vaše ctné v Kristu obcování.
17 Lépet jest zajisté, abyste dobre ciníce, líbilo-li by se tak vuli Boží, trpeli, nežli zle ciníce.
18 Nebo i Kristus jedinou za hríchy trpel, spravedlivý za nespravedlivé, aby nás privedl k Bohu, umrtven jsa z strany tela, ale obživen z strany Ducha.
19 Skrze nehož i tem, kteríž jsou již v žalári, duchum pricházeje kázával, [6]
20 Nekdy nepovolným, když ono jednou ocekávala Boží snášelivost za dnu Noé, když delán byl koráb, v kterémžto málo, to jest osm duší, zachováno jest u vode.
21 K cemužto pripodobnen jsa nyní krest, i nás spaseny ciní, ne to telesné špíny smytí, ale dobrého svedomí u Boha dotázání, skrze vzkríšení Ježíše Krista.
22 Kterýž všed v nebe, jest na pravici Boží, podmaniv sobe andely, i mocnosti, i moci. [7]