1 Rekl pak David v srdci svém: Když tedyž sejdu od ruky Saulovy, nic mi lepšího není, než abych naprosto utekl do zeme Filistinské. I pustí o mne Saul, a nebude mne více hledati v žádných koncinách Izraelských, a tak ujdu ruky jeho.
2 Tedy vstav David, odebral se sám i tech šest set mužu, kteríž byli s ním, k Achisovi synu Maoch, králi Gát. [1]
3 I bydlil David s Achisem v Gát, on i muži jeho, jeden každý s celedí svou, David i dve ženy jeho, Achinoam Jezreelská, a Abigail Karmelská nekdy žena Nábalova.
4 A když bylo oznámeno Saulovi, že utekl David do Gát, prestal ho hledati více.
5 Rekl pak David Achisovi: Prosím, jestliže jsem nalezl milost pred ocima tvýma, at mi dají místo v nekterém meste krajiny této, abych tam bydlil; nebo proc má bydliti služebník tvuj s tebou v meste královském?
6 I dal mu Achis v ten den Sicelech, odkudž Sicelech bylo králu Judských až do dne tohoto.
7 Byl pak pocet dnu, v nichž bydlil David v krajine Filistinské, den a ctyri mesíce.
8 I vycházel David s muži svými, vpády ciníce na Gessurské a Gerzitské a Amalechitské, (nebo ti bydlili v zemi té od starodávna), kudy se chodí pres Sur až do zeme Egyptské.
9 A hubil David krajinu tu, nenechávaje živého muže ani ženy; bral také ovce i voly, i osly i velbloudy, i šaty, a navracoval se a pricházel k Achisovi.
10 A když se ptal Achis: Kam jste dnes vpadli? odpovedel David: K strane polední Judove, a k strane polední Jerachmeelove, a k strane polední Cinejského.
11 Neživil pak David ani muže ani ženy, aby koho privoditi mel do Gát; nebo myslil: Aby na nás nežalovali, rkouce: Tak ucinil David. A ten obycej jeho byl po všecky dny, dokudž zustával v krajine Filistinské.
12 I veril Achis Davidovi, rka: Jižte se velice zošklivil lidu svému Izraelskému, protož budet mi za služebníka na veky.