1 Napomínámt pak, aby predevším cineny bývaly pokorné modlitby, prosby, svaté žádosti a díku cinení za všelijaké lidi,
2 Za krále i za všecky v moci postavené, abychom tichý a pokojný život vedli ve vší zbožnosti a šlechetnosti.
3 Nebo tot jest dobré a vzácné pred spasitelem naším Bohem,
4 Kterýž chce, aby všelijací lidé spaseni byli a k známosti pravdy prišli. [1]
5 Jedent jest zajisté Buh, jeden také i prostredník Boží a lidský, clovek Kristus Ježíš, [2]
6 Kterýžto dal sebe samého mzdu na vykoupení za všecky, na osvedcení casem svým. [3]
7 K cemuž postaven jsem já za kazatele a apoštola, (pravdut pravím v Kristu a neklamámt,) za ucitele pohanu u víre a pravde.
8 Protož chtel bych, aby se modlili muži na všelikém míste, pozdvihujíce cistých rukou, bez hnevu a bez roztržitosti.
9 Takž také i ženy aby se odevem slušným s stydlivostí a s stredmostí ozdobovaly, ne strojením a krtaltováním sobe vlasu, neb zlatem, anebo perlami, anebo drahým rouchem, [4]
10 Ale (tak, jakž sluší ženám, kteréž dokazují pri sobe zbožnosti,) dobrými skutky.
11 Žena at se ucí mlceci, ve všeliké poddanosti.
12 Nebo žene nedopouštím uciti, ani vládnouti nad mužem, ale aby byla v mlcení.
13 Adam zajisté prve jest stvoren, potom Eva.
14 A Adam nebyl sveden, ale žena svedena jsuci, prícinou prestoupení byla.
15 Ale však spasena bude v plození detí, jestliže by zustala u víre, a v lásce, a v posvecení svém, s stredmostí.