1 Nebo o pomoci, kteráž se sbírá na svaté, jest zbytecné psáti vám.
2 Vím zajisté o vaší hotovosti, pro kteroužto chlubím se vámi u Macedonských, kterak by Achaia hotova byla k tomu od predešlého léta. A ta z vás pošlá horlivost mnohými k témuž pohnula.
3 I poslal jsem k vám tyto bratrí, aby chlouba naše vámi nebyla marná v té stránce, ale abyste, (jakž jsem rekl,) byli hotovi,
4 Abychom snad, prišli-li by se mnou Macedonští, a nalezli vás nehotové, nemusili se stydeti, (at nedím vy) za takovou chloubu.
5 Protož videlo mi se za potrebné techto bratrí napomenouti, aby predešli mne k vám, a pripravili prve opovedenou sbírku vaši, aby byla hotová jako dobrovolná sbírka, a ne jako bezdecná.
6 Ale totot pravím: Kdo skoupe rozsívá, skoupe i žíti bude; a kdož rozsívá ochotne, ochotne i žíti bude. [2]
7 Jeden každý jakž uložil v srdci svém, tak ucin, ne s neochotnou myslí anebo z mušení. Nebot ochotného dárce miluje Buh.
8 Mocent jest pak Buh všelikou milost rozhojniti v vás, abyste ve všem všudy všelikou dostatecnost majíce, hojní byli ke všelikému skutku dobrému,
9 Jakož psáno jest: Rozsypal a dal chudým, spravedlnost jeho zustává na veky.
10 Ten pak, kterýž dává síme rozsívajícímu, dejž i vám chléb k jedení, a rozmnožiž síme vaše, a prisporiž úrody spravedlnosti vaší, [3]
11 Abyste všelijak zbohaceni byli ke všeliké sprostnosti, kterážto pusobí skrze nás, aby díky cineny byly Bohu.
12 Nebo služba obeti této netoliko doplnuje nedostatky svatých, ale také rozhojnuje se v mnohé díku cinení Bohu, prícinou schválení služby této,
13 Když chválí Boha z jednomyslné poddanosti vaší k evangelium Kristovu, a z uprímé pomoci jim i všechnem ucinené,
14 A modlí se za vás ti, kteríž vás prevelice milují pro vyvýšenou milost Boží v vás.
15 Díka pak budiž Bohu z nevymluvného daru jeho. [1]